jako včera,
jen né tak tvrdě
a slzy jsou slaný
jak popcorn z večerky
od vedle,
zahodit budíky
a neprochodit ty schody,
protože se ani neznáme
a já nemám, co ztratit,
jsem přechodník
a chodníky jsou pro snoby,
tak sorry, že ty pomluvy
se trochu dotkly
a taky se trochu dotýkaly
tvý nohy.
neměls je natahovat
tak daleko,
je to moje lavice.
byla.
byla noc
a spánky se prohodily
s poznatky,
ledovej čaj a útraty
za noci, po kterých
všichni brečeli
a ztráceli hlavu,
jak kdyby vyseli ze skály
vzhůru nohama
a taky trochu zapomněli
na to,
jak je falešná 1.C.,
i když jsme všichni
slepí a upřímnost
fakt není pravidlo, sorry.
je to neuvěřitelný,
protože ty papíry už všichni
zahodili
a důkazy odnesla
Vltava,
když jsme ještě poslouchali
zeměpisný kecy
a taky to za nic nestálo,
jak předtim.
nic se nezměnilo,
jen ty ses asi ztratil.
už mě bolí hlava
a opiáty jsou odraz
rozdrcený duše,
všechny ty sračky
vyplavý a zalepí vajgly,
ty chodby už ani neznám
a tak nějak přemýšlím,
jaký by to bylo kdybych
se ztratila taky.
kdyby ty noci
nebyly jen kecy
a povídačky měly
něco do sebe.
//12.9.2024
