Žijící Smrt /Living Death/

Prolog

„Dorovnáš, nebo to položíš?" zeptá se mě Elohim znuděně. Lucifer, který sedí mezi námi a dělá nám krupiéra jen zakoulí očima a zašeptá si pod vousy „Ach, Bože." El po něm okamžitě střelí očima.

„Neber jméno Elovo nadarmo!" řeknu předstíraně káravým tónem Luciferovi. Na vteřinu se na sebe podíváme a pak se oba začneme smát. Tentokrát je to El, kdo koulí očima.

„Ne, vážně Ele, nemohl by ses alespoň tvářit, že tu s námi nejsi za trest?" zeptá se ho Lucifer a když vysloví slovo trest, červeně se mu blýskne v očích. Vztah mezi nimi je stále na tenkém ledě, ale po tisíciletích už jsou spolu schopni většinou normálně komunikovat.

O Elohimovi už jste totiž určitě všichni slyšeli. Lidé ho nazývají mnoha jmény napříč kulturami, ale nejčastěji je pojmenováván jako Bůh. Naopak, já moc různých jmen nemám. Já jsem Smrt. Těší mě. Mnou vše začíná, ale také končí.

S Elem jsme něco jako bratři, kteří se od stvoření doplňují. On je světlo, já jsem tma. On tvoří život, já zase věci neživé. Zároveň jeden bez druhého nemůžeme existovat, asi aby na světě vždy existovala rovnováha.

Společně jsme vytvořili i tento svět. Musím uznat, že jsme se při tom dopustili spousty chyb, ale pořád lepší než třeba Eden. Elův Ráj. Dokonalost sama. Odměna pro duše, které po mnoha životech konečně dosáhnou dokonalosti. Místo plné lásky, pochopení a sounáležitosti, ale taky zkuuuuurvená nuda.

Stočím pohled zpátky na stůl, kde se nachází tři karty – srdcové eso, kárová desítka a křížové eso. Já mám na ruce zbylá dvě esa. Dělá mi obrovský problém udržet si pokerface, protože tohle vypadá jako snadná výhra. Chtělo by to využít příležitost a zahrát si o něco skutečně záživného.

„Pojďme to tedy udělat zajímavější." Navrhnu prostě, aby El netušil, co mám za lubem. Lucifer na mě se zájmem pohlédne a na tváři se mu objeví jeho pověstný ďábelský poloúsměv.

„Co navrhuješ?" zajímá se El.

„Když prohraješ, nesmíš měsíc do Ráje. Takže budeš buď tady u mě, na Zemi, nebo v Pekle." Když zmíním Peklo, Lucifer se po mne podívá varovným pohledem, ale já na něj jen nenápadně mrknu.

El v Pekle nikdy nebyl a nebojím se, že by na tom chtěl něco měnit. Za to Elohim bez svého Ráje? Tomu říkám skutečný trest pro Boha.

El si mě zkoumavě prohlíží. Nejspíš zvažuje své možnosti. Jsem jediná bytost, které nedokáže číst myšlenky. Stejně tak já nedokážu číst ty jeho.

„Dobře." Odpoví El nakonec. „ale když prohraješ ty, strávíš měsíc na Zemi jako smrtelník. Bez svých schopností." Hmm, to zní zajímavě. Vlastně by to pro mě byla spíš odměna. Rád trávím čas mezi lidmi.

„Souhlasím." Neváhám a odpovím. El se mi podívá do očí a poté začne do desky stolu rýt svým prstem naši sázku. Okamžitě tam vtisknu svou dlaň místo podpisu.

„Přečetl sis to celé?" Zeptá se El.

„No jo, už to zpečeť." Odpovím a nedočkavě čekám, až i El vtiskne svou dlaň do stolu.

„Jak myslíš." Odpoví a položí svou ruku vedle mé a sázka je uzavřena.

Lucifer nás celou dobu nadšeně sleduje. Když vidí, že ani jeden nemáme další námitky, prsty levé ruky se opře do desky stolu a naše dohoda, včetně otisků se vypálí do dřeva. Její znění je tím nenávratně zpečetěno. Poté Lucifer sáhne po balíčku karet a konečně ke třem kartám na stole přidá čtvrtou. Je to srdcové J. Sáhne pro pátou kartu a opatrně ji položí k ostatním. Je to srdcová desítka.

„Mám Flush." Řekne El a já nadšeně odkryji svoje karty.

„Já mám čtyři Áčka!" Raduju se, i Lucifer se začne naplno usmívat. V hlavě už si představuji, jak stojím před branami Edenu a jen pohybuji rukou se vztyčeným ukazovákem Elovi před obličejem a říkám mu ne ne ne.

„Mám Royal Flush." Zazní Elohimův hlas znovu. Cože? Otočím se ke stolu a vidím, jak El odkrývá své karty. A vážně má nejvyšší královskou postupku. Ten zmetek.

Lucifer se podívá na desku stolu a začne se znovu naplno smát. Otočím se k němu a když poklepe prsty na, nyní vypálená a začernalá, slova, která vyryl El, pořádně si celou sázku pročtu.

„Ale to ne!" výraz mi zkamení a mám chuť se propleskat, že jsem se nechal takhle snadno nachytat. Jediné pozitivum je, že se El i Lucifer společně smějí.

„Stejně je to špatně definovaný, jak dlouhý je vlastně měsíc? Vždyť ty mají více dní." Zkouším zpochybnit platnost naší dohody.

„Třicet dní by měl být dobrý kompromis." Navrhne El.

„Souhlasím." Odpoví mu Lucifer a já nevěřím svým očím, že oni dva opravdu momentálně spolupracují.

„Kdy s tím začneme?" Zeptá se Lucifer s ďábelským úšklebkem na tváři.

„Začal bych hned." Odpoví El a přísahal bych, že se mu v očích zablýsklo stejně jako Luciferovi.

„Ale..." Chci protestovat, ale to už u mě El stojí a jemně mě strčí rukama do prsou.