24. Lucas

169 6 0
                                    

Okamžitě si mě osedlala jako mladýho hřebečka. Je děsně sexy, když převezme iniciativu, párkrát se o mě otře a jsem zase připravenej. Chytnu ji pevně za zadeček a agresivně ji líbám. Sundavá mi triko a zaryje mi nehty do prsou, tělem mi projede nával vzrušení a z hrdla se mi vydere zavrčení. Bestie, která ve mně spala a o které jsem neměl ani tušení, se probrala k životu. Pořádně ji zmáčknu a zahryznu se jí do rtu. Nekousnu, zahryznu a ani tak si nepřipadám dost blízko u ní. Pak mi přejede rukou po mém „tetování", přesněji řečeno po mém cejchu, mém prokletí, El to nazývá poslání. Hovno, je to označení Smrti, mám to vypálené do žeber, skrz kůži.

Ve chvíli, kdy se toho dotkne, připadám si jako v agonii, bolí to jako kdyby to do mě vypalovala znovu. V tom šoku se odtáhnu a zadívám se jí do očí, neví, co se děje a ruku nechává na místě. Položím svou ruku na její a chci ji sundat, ale jak s ní pohnu dolu, připadá mi, že mi v tom místě projely tisíce jehliček, kurevsky to bolí. Dál ji propaluju pohledem a snažím se přijít na to, co se děje. Jakmile naše ruce posouvám níž bolest slábne. Ani si neuvědomím, že jsem nedýchal. Thee dochází, že něco není v pořádku a chce ucuknout, ale nenechám jí. Asi jsem masochista, ale přejedu její dlaní celý nápis. Z plic vydechnu všechen kyslík, který jsem tam celou dobu držel. Asi mi vážně přeskočilo, ale zkusím její dlaň položit znovu na začátek mého cejchu, ale už to nebolí, spíš to brní. Zavřu oči a užívám si tuhle příjemnou změnu, to brnění, které se mi rozlévá po jednotlivých znacích v nápisu. Třeba je i ona lékem pro mě. S touhle myšlenkou mám potřebu být k ní blíž. Nakloním se a něžně ji políbím. Chvíli udržujeme tohle rozpoložení, ale brzy nás pohltí ten spalující plamen vášně.

Jakmile jsme svlečení, Thea mě strčí zpátky na gauč, zatne mi nehty do ramen, já ji podepřu za krkem a pevně ji stisknu stehno. Nonstop se díváme do očí. Pamatuji si je do poslední tečky. Pomalu na mě nasedá a já necítím nic jiného než slast a ještě větší nadrženost než kdy předtím. Tohle už není jen fyzické spojení. Od prvního společného setkání mě k ní táhne neviditelné lano. Když dosedne úplně, oba vydechneme. Asi úlevou? Potřebuje mě stejně hodně jako já ji. Čím dál víc jsem zvědavý, co se stane až se vrátím jako Smrt.

Zbytek aktu je dokonalá symfonie našich těl. Každý dotek je plný vášně, mám problém se ovládat. Myslet na něco jiného absolutně nezvládám, i když zavřu oči, vidím jen ji. Každou křivku jejího skvělýho těla, ten její spalující pohled a ty její rty. Kurva, takovýma myšlenkama si moc nepomáhám. Poznám, že už se blíží, ale já bych to tak dlouho nevydržel. Zvednu se i s ní, položím ji na gauč a kleknu si vedle ní. Vniknu do ní 2 prsty, druhou rukou si užívám její prsa. Tenhle pohled, dotyk a hlavně ten pocit, se mi jen tak neomrzí.

Netrvá dlouho a je tak 3 pohyby od orgasmu a o ten vážně přijít nehodlám. Rychle z ní vytáhnu prsty, lehnu si na ní a rychlým pohybem do ní vniknu. Přirazím jednou, podruhý a je to. Opět padáme spolu. Vrcholení s ní jsou na hranici bolesti, jak jsou silný. Je to nebezpečně návykový. Za celou mojí existence mi takhle nebylo. Poorgasmový rauš se začne pomalu vytrácet a na mě padne neovladatelná vyčerpanost. Thea se ani nehne a odhaduju, že i na ní se po dnešku podepsala únava. Tak pojď, princezno, dáme rychlou sprchu a půjdeme do teplejch, pomyslím si. Zvednu se i s Theou a odnesu nás do sprchy. Rychle se umyjeme a doslova upadneme do postele. Ještě mi stihne dojít do mozku otázka, jestli jí nevadí, že jsem se jí zase nacpal do postele.

„Nevadí, když u tebe přespím i dneska? Jsem vyčerpanej." Zeptám se a doufám, že to bylo dostatečně srozumitelné.

„Nevadí." Hlesne vedle mě a asi hned spí. Podívám se na ty její nádherný rysy, dám jí pusu na rty a padám zpátky na matraci. Přitáhnu ji k sobě, jak kdyby na tom závisel můj život a usínám taky.

Žijící Smrt /Living Death/Kde žijí příběhy. Začni objevovat