Žijící Smrt /Living Death/

9. Thea

Probouzí mě nějaká melodie, za chvíli poznávám Thunderstruck, ale verzi od 2Cellos. Mozek mi ještě moc nepracuje, ale tuhle hudební dvojici miluju, tak se jen zaposlouchám a nemyslím na to, odkud se bere. V tu chvíli se něco vedle mě pohne. Vystřelím z postele jako kulka z hlavně. Málem jsem se mohla jít převléknout, jak jsem se lekla. Co to do háje...? Jako bonus si při mém olympijském skoku z postele málem ukopnu malíček o komodu. Bolí to jako čert. Všude je tma jak v pytli, musela jsem prospat celý den. Snažím se najít vypínač a rozsvítit.

„Theo?" Ozve se Lucasův chraptivý hlas. Podaří se mi rozsvítit. Zrovna si sedá na druhé straně MOJÍ postele, mne si oči a snaží se rozkoukat. S tím rozcuchem a rozespalýma očima vypadá snad ještě líp. Ale co tu sakra dělá? A jak jsem se vlastně dostala do své postele? Naštěstí má na sobě oblečení, mám ho i já? Rychle si rukama přejedu po břiše. Uf, jsem oblečená. Pak mi dojde, že stále zvoní jeho mobil. Dochází mu to taky, sáhne si do kapsy, koukne na volajícího a prostě to vypne.

„Pojď ještě spát, je teprve půlnoc." Řekne rozespalým hlasem. Se asi zbláznil ne? Já chci vědět, co dělá v MOJÍ posteli.

„Nebude ti vadit, když budu spát v boxerkách?" zeptá se a začne si rozepínat košili, aniž by čekal na mou odpověď.

„A nespíš radši nahý?" zeptám se sarkasticky. Kdy mu jako dojde, že jsem se doteď nepohnula. Ještě jsem ani nezavřela pusu a nedokázala změnit ten šokovaný výraz. Zasměje se. Je skvělý, že alespoň jeden z nás se baví. Dál si rozepíná tu proklatou košili a já sleduju každý jeho pohyb.

„Vlastně ano, jen si myslím, že to už by na tebe bylo pro teď příliš. Měla bys vidět, jak se tváříš." Směje se mi. Pitomec. Nejhorší je, že se mi chce smát taky. Sundavá si košili a hází ji vedle postele. Má vytetovaný celý rukáv na levé ruce. Ale tuhle ruku má dál ode mě, takže nevidím detaily. Na hrudníku má nějaký nápis, který taky nejsem z tohohle úhlu schopná přečíst. Při každém pohybu se napínají jeho vyrýsované svaly. Nechápu, že ho nechávám ve vlastní posteli. Podívám se znovu na ten krásný obličej a stejně tak krásné tělo a možná už to trochu chápu.

„Jsem ráda, že se bavíš, ale můžeš mi říct, jak mám teď jít v klidu spát?" zeptám se ho. Kdybych se ho nesnažila ošukat pohledem, tak by ta otázka možná i vyzněla správně. Vzpamatuj se, holka, i když už je to vááážně dlouho, kdy jsem naspoled...

„Můžu si nechat tu košili, abys mohla v klidu spát." Mrkne na mě a svůdně se na mě pousměje. Co si o sobě tenhle sexy blbeček myslí? začne se vrtět pod dekou a za chvíli z pod ní vyhazuje i kalhoty.

„Toužím spíš po odpovědích." Odpovím suše, nebo se o to alespoň snažím, přestože se snažím neutopit ve vlastních slinách. Stále jsem se nehnula z místa.

„Nemůžeme to nechat na ráno? Spalo se mi po dlouhý době vážně skvěle." Zamumlá a zase usíná. Neodpovídám, dál ho propaluju pohledem.

„Slibuju, že ti udělám snídani na přání, kávičku a jako zákusek dostaneš odpovědi na všechny své otázky."

„Čaj" odpovím. „mátový čaj".

„Udělám ti nejlepší mátový čaj, jaký jsi kdy měla. A teď už pojď spát." Zamručí a otočí se v posteli směrem ke mně a natáhne ke mně ruku. Nevěřím, že ho tam nechávám. Cizího chlapa v MOJÍ posteli. Ale nemám moc, co ztratit. Asi se to až tak neliší od holek, co jsou schopný si domů přivést cizího chlapa z klubu. Já takový výstřelky nikdy nedělala, proto mi to přijde tak divný. Navíc se o mě postaral, když jsem odpadla cestou z práce a vážně mě dovezl domů. Probudila jsem, takže kdyby mě chtěl zabít, už by to udělal, stejně tak už by byl pryč, kdyby mě chtěl okrást. Ale podle toho, jak se obléká a v jaké autě jezdí, to nemá zapotřebí.

Jeho ruku ignoruju a začnu bojovat se zipem na šatech. Najednou mám jeho plnou pozornost.

„Tak snad můžu spát i já v pohodlí." Řeknu nedbale. Povede se mi rozepnout zip, který mi končí těsně nad zadkem. Otočím se k němu odhalenými zády a odcházím do koupelny. Slyším, jak hlasitě polknul a jsem spokojená, že dostal ochutnat trochu vlastní medicíny. V koupelně se odlíčím, dám si rychlou sprchu a na spaní si beru jen své staré vytahané, ale oblíbené tričko AC/DC, brazilky a minikraťásky.

Když vejdu do ložnice, je tam už zase tma, jediné světlo vychází z koupelny za mnou. Jdu si k posteli rozsvítit lampičku, nechci si ukopnout i druhý malíček. Využívám toho a v tlumeném světle si prohlížím Lucase. Na levé straně z boku na hrudníku má vytetované lidské srdce. Je na něho neskutečná podívaná. Vážně jsem nikdy neviděla krásnějšího chlapa a už vůbec jsem takového neměla v posteli. Lehám si nervózně na svou stranu postele.

„Dobrou noc, ty sexy namachrovanče." Natahuju ruku, abych zhasla lampičku a v tom slyším uchechtnutí. Ten zmetek ještě nespí!

„Mohla bys to nechat ještě svítit, sexy namachrovanec by si potřeboval odskočit." Hodí na mě další pokřivený úsměv a jde do koupelny. I když jsem oficiálně ztrapněná, stejně si prohlídnu tu jeho perfektně vyrýsovanou postavu. Až pak se propadám hanbou. Když se vrací, tentokrát dělám já, že spím.

Cítím, jak se vedle mě prohne matrace, když si lehá. Najednou cítím jeho teplo na zádech a zašeptá mi do ucha.

„Vím, že nespíš." Uchechtne se a mně z jeho horkého dechu a jeho blízkosti naskočí husina. Lehne si za mě, přitáhne si mě k sobě a položí přese mě ruku. Tělem mi znovu projede něco, jako elektrický proud a zároveň se ve mně rozlije pocit klidu a bezpečí. Jakmile se mi povede zkrotit myšlenky a jeho teplo mě dostatečně zahřeje, tak usínám.