Ztracena v emocích

Divoké ráno

Ráno jsem se vzbudila ve svém pokoji, mám trochu žízeň, tak se půjdu dolů napít. Seběhnu že schodů jako obvykle a jakmile dojdu ke kuchyňské lince, vidím jak na gauči leží Tom, úplně jsem na něj zapomněla. ,, Ehm Tome?" řeknu. ,, Jo?" vzbudí se. Není ani trochu zmatený, což je zajímavé. ,, Jsi vpohodě?" zeptám se trochu ostýchavě. ,, Jo, až na to, že mě bolí hlava...Jinak se omlouvám, že jsem sem tak vtrhl. Vůbec mi to nemyslelo, tak promiň." odpoví. Načepovala jsem si do skeničky vodu a napila se. Měla jsem totálně vyschnuto v krku. ,, Ohledně toho, co jsem včera řekl" spustí Tom ,, Jsem to nemyslel vážně." ,, Jo já vím, opilí lidé říkají blbosti, budeme to brát za uzavřenou kapitolu" řeknu, Tom se usměje. I když podle toho, co jsem četla jsou většinou upřímní, a vše co řeknou myslí vážně. V případě mého bráchy to tak platí, ostatně u rodičů také. Tenhle víkend se budu ,muset učit takže budu mít méně času na sebe. Píšu z chemie, matematiky, biologie, zeměpisu a aby toho nebylo málo, tak ještě z českého jazyka. ,, Tak já asi půjdu." řekne Tom. ,, Ahoj." odpovím. Jakmile uslyším zaklapnutí dveří, skočím na gauč a zapnu si Netflix. Dobré ráno nezačne nikdy bez dobrého filmu. Asi si pustím " Můj život s Walterovic kluky ", je to seriál, já už jsem ho viděla asi tisíckrát, ale to nevadí. Ještě než to zapnu se rychle převleču do normálního oblečení, moc se mi nechce být v pyžamu. Vyčistila jsem si zuby, umyla obličej a zasedla k televizi. Ještě ani nestačím spustit film a už někdo zvoní u dveří. Protočím očima a podívám se přes kukátko. Neli. Otevřu rychle dveře a zeptám se: ,, Proboha Neli, co se ti stalo?" Má totiž celou rozmazanou řasenku, červený oči, rozcuchaný oči a nevypadá na tom psychicky dobře. ,, M- m-Můžu dál?" zeptá se, já jen poodstoupím a ukážu rukama ať vstoupí. Ona vejde a sedne si na sedačku. Dám jí trochu času. ,, H-H Honza se se mnou rozešel." řekne roztřeseným hlasem a rozbrečí se. Já ji hned obejmu a řeknu jí: ,, Je to debil." Neli se ohradí a v breku řekne: ,, Není, já ho mám hrozně moc ráda!" ,, Nechceš mi říct, co se stalo, a jak to vlastně bylo?" zeptám se opatrně. ,, Jo, ale až po třech dílech tohoto seriálu, musím se uklidnit." řekne. Já se jen usměju a spustím to.
Po asi dvou hodinách jsme dokoukaly tři díly a Neli už je docela klidnější. ,, Tak, víš jak jsem měla na instagramu tu fotku, kde dávám Chrisovi pusu na tvář." začne a já přikývnu. ,, Ta fotka měla být na jeden projekt do občanské výchovy, jenže mi ju Patricie hodila na instagram, musela mi hacknout účet. A pak mi napsal Honza, že co to sakra je, pohádali jsme se a on řekl, že už v tom nechce dál pokračovat." ,, To mě mrzí." řeknu. ,, Jo, mě taky, ale já Honzu ve svém životě potřebuju, mám ho hrozně ráda a chci s ním být." řekne a zase se jí nahrnou slzy do očí. ,, Neli, ale tohle přesně mu řekni. " snažím se jí poradit. ,, Chtěla bych, ale on si mě zablokoval..." řekne. ,, Tak já si s ním domluvím schůzku a půjdeš tam taky." řeknu. ,, To bys kvůli mě, Leyli udělala?" zeptá se se známkou naděje v očích. ,, Jo." řeknu zase já sebevědomě. Neli se usměje a obejme mě. Já vytáhnu mobil a jdu psát Honzovi: Ahoj, nechtěl bys ven? Po chvíli zabzučel můj mobil a přišla mi zpráva od Honzy: Jo a mohl by i Tom? Bez přemýšlení odepíšu. Jo. Tak v 13:00 u brány parku?  Honza napíše: Ano. Jakmile si toho Neli všimla, úplně zapiští radostí. ,, Leyli, Leyli, Leyli, Leylinkooooo, děkuju ti moooc, máš to u mě!" usměju se na ni a one mě obejme. Jsem ráda, že jí můžu pomoct. ,, A teď by sis měla umýt obličej." řeknu jí a ona hned běží do koupelny a začla. Rozčeše si vlasy, udělá si drdol. ,, Půjčila bys mi oblečení?" zeptá se. ,,Ano." řeknu a jdeme ke mně do pokoje. Vybrala si modré denimové kraťase a tílko. Já mám zase na sobě černé tepláky a uplé černé tričko. ,, Pojď Leyli, já ti udělám copánek, ten ti sluší." řekne. Sedla jsem si vedle ní a ona začala. Já totiž copánek plést na sama sobě neumím. Udělaly jsme si takové holčičí dopoledne a na oběd jsme si objednaly kebab. Je trochu po dvanácté a za chvíli vyjdeme na sraz.