Hope dies last 2

Už jsem mu odpustila

Celý večer, jsem už pak moc nevnímala. Byla jsem myšlenkami úplně jinde. Mé myšlenky se stále dokola točily kolem Kevina. "Jak se mu, asi daří? Našel si někoho? Jakou má asi práci? Je furt stejný? Nebo se změnil a má rozum? Vzpomněl si na mě, za ty 3 roky? Je vůbec tady?" A další takové otázky. V jídle jsem se jen přehrabovala. Ani jsem nevnímala rozhovor u večeře.

„ Abby? Zlato? Jsi v pohodě?" Vyrušil mě Mike.

„ Promiň, co?" Zeptám se. Vůbec jsem nevnímala.

„ Jestli jsi v pořádku?" Zopakuje svou předchozí otázku.

„ Jo, jen už jsem unavena." Odpovím. Je to na půl pravda.

„Můžeme si jít lehnout, jestli chceš." Řekne a pohladí mě po ruce, která leží na stole.

„ Ne v pořádku. Ještě tu zůstaň. Já už půjdu, jestli mě omluvíte." Řekla jsem a všichni kývli. Popřála jsem jim dobrou noc a vydala se do patra do pokoje. Dala jsem si sprchu a šla si lehnout. Měla jsem telefon v ruce a uvažovala jsem. Měla jsem chuť mu napsat. Ale rozešla jsem se s ním ve zlém. A byla jsem to já, kdo mu řekl, ať mi nevolá, ani nepíše a už vůbec za mnou nechodí. Podvedl mě přímo před očima. Doufám, že se mi teďka nedivíte. Už jsem mu, ale odpustila. Byla to má největší láska. Sakra na co to myslím? Však teď miluji Mika. Nakonec jsem s toho všeho přemýšlení usla.

Ráno jsem se vzbudila a Mike už mě pozoroval.

„ Dobré ráno lásko." Pozdravil mě a vtiskl mi jemný polibek na rty. Celý den jsme pak proleželi. Večer jsme se rozhodli, že zajdeme do baru. Za ty 3 roky, co jsem tady nebyla, tak je tu nějaký nový bar. Asi v 5 hodin, jsme se začali chystat. Oblíkla jsem si černé skinny na to hodila modré tričko a vzala si trochu vyšší jehly. Ještě jsem na sebe hodila koženou bundu, rozčesala si vlasy a lehký make-up. Psaníčko do ruky a mohlo se jít. Paní tolik lidí před klubem. Posouvali jsme se a už mi začínalo být jasné, že se tam nedostaneme. Vypadá to, že je to jen pro zvané.

,,Jméno?" Zeptal se chlápek a ani se na nás nepodíval.

„ Abbie Holmes." Řekla jsem a snažila se modlit, aby nás tam pustil.

„ Žádná Holmes tu nen... Počkat!!! Abby!!!" Vykřikl ten chlápek a objal mě.

„ Páni holka, ty ses ale změnila. Však to jsou už 3 roky, co jsem tě neviděl." Řekl a celou si mě prohlížel. Mike jen stál a nechápavě na nás koukal. Nechápavý pohled jsem mu oplatila a pak se koukla na toho kluka před námi. Nevěděla jsem kdo to je. A pak mi to došlo. Ten obličej a ten hlas. No ano.

„ Kale. Ahoj!" Pozdravila jsem ho a objetí jsem zopakovala.

„Holka běž dovnitř." Řekl a mrknul na mě.

„Díky." Řekla jsem a obrátila jsem se na Mika, jestli jde." Když jsme stáli ve vnitř nevěřila jsem tomu, co vidím. Je to tu boží.

„ Teda čekal jsem to tu lepší." Řekne Mike vedle mě.

„ Blázníš?" Zeptala jsem se překvapeně. „ Je to tady boží." Řeknu a koukám kolem sebe. „ Takový klub, tady chyběl. Majitel je boží, že tady něco takového postavil." Teďka jsem si připadala jak puberťačka.

„ Dojdu nám pro pití." Řekl Mike a já jsem kývla. Chvíli jsem se ještě rozkoukávala a pak šla najít místo. Celý večer se táhl. Vím, že Mike není zvyklý na tohle, ale já se začínám už vážně nudit. Dívala jsem se kolem a u baru jsem viděla mě až moc známou osobu.

„Omluv mě na moment." Řekla jsem Mikemu a šla jsem k baru.

„ Vzpomněla si na mě někdy má nejlepší kmoška ze střední?" zeptám se a stojím za ní. Rebecca se začala pomalu otáčet, a když stála čelem ke mně, měla pusu do O.

„Áaaa!! Panebože. Já tomu nemůžu uvěřit. Jsi to ty? Abby? " Zeptala se a vykřikla. Usmála jsem se a objala jí.

„Ano jsem to já Becco." Chvíli jsme stáli v objetí a nic se nedělo.

„ Změnila ses." Řekla a celou si mě prohlížela.

„ Jo to ty taky. Jsi ještě s Bradem?" Zeptala jsem se. A snažila jsem se neptat na otázky ohledně Kevina.

„ Jo a hele." Řekla a ukázala mi ruku na, které se třpytil zásnubní prstýnek.

„ No téda. Gratulují. Zdá se, že jsem přišla včas." Řekla jsem a objala jí znova.

„Pojď někoho ti představím." Řekla jsem a už jsem jí táhla k našemu stolu.

„Mike? Chtěla bych ti někoho představit." Řekla jsem a Mike se na nás otočil. „Mike. Tohle je moje nejlepší kmoška ze střední. Rebecca Banks. A Becco? Tohle je Mike Atkinson. Můj přítel." Řekla jsem s úsměvem . Becca se trochu zasekla, ale to se mi spíše jen zdálo. Podali si ruku a s úsměvem se pozdravili.

„Nevadí, když ti na chvíli tvou přítelkyní ukradnu? Dlouho jsem jí neviděla přece jen." Zeptala se s úsměvem. Že by se jen zábava rozjela.

„Ne v pohodě. Počkám tady." Řekne a usměje se. Dám mu pusu a už jdeme s Beccou k baru. Začali jsme půlkovat a bavit se. Jak za starých časů. Pak jsme šli tancovat. Užívala jsem si jako už dlouho ne. Tancovala jsem a na nic jsem nemyslela. Koukla jsem se kolem a zamávala Mikemu a poslala vzdušnou pusu. Když jsem se dále rozkoukavala během tance. Oči mi padly nahoru a můj pohled se střetl s tím známým modro-šedým a já se zasekla.