Jinxx's sister

9. Kino a Black Rings

"Můžeme jít?" zeptal se mě potichu Andy. "Jo, myslím, že jo..." odpověděla jsem rozpačitě, protože jsem nevěděla co od něj čekat. "Myslím, že dnes by jsme se mohli projít." usmál se na mě Andy. Až teď jsem si ho pořádně prohlédla. Měl na sobě černé, kožené kalhoty, rozstříhané tílko se znakem Batmana, které prosvítalo pod černou koženkou a k tomuto outfitu si vzal kotníkové Converse. Hotový model. "Sluší ti to." zhodnotil mě Andy. "Tobě taky." usmála jsem se na něj. "Já vím." ušklíbl se na mě. "A už jsme tady." řekl a džentlmensky mi otevřel dveře. "Dobrý den. Mám tady objednané 2 lístky na jméno Andrew Dennis Biersack." usmál se na pokladní. "Ano. Užijte si film." řekla a podala mu dva lístky. "Tak na co teda jdeme?" zeptala jsem se ho zvědavě. "Uvidíš..." usmál se potměšile Andy. Posadili jsme se do sedadel a čekali než film začne. 

*O miliardu reklam a upoutávek později* 

"Cine star uvádí... V zajetí démonů!" prohlásil zasmušilý hlas. "Cože! Ty jsi mě vzal na V zajetí démonů, i když víš, že  horory nesnáším!?" zašeptala jsem pobouřeně. "Vzal no... A můžeš mluvit nahlas jsme tu sami."řekl a měl pravdu. Z celého filmu jsem viděla jen Andyho koženou bundu, ale za to jsem vše slyšela a to mi bohatě stačilo k tomu abych byla vyklepaná jak drahej pes. A mezitím co já testovala funkčnost koženky, Andy si vesele chroupal popcorn. "Nechápu jak se na to můžeš dívat." zakroutila jsem po filmu nevěřícně hlavou. "Úplně normálně!" odpověděl mi zvesela Andy. "Ale teď vážně. Jak se na to můžeš dívat?" zeptala jsem se ho znovu. "Já ani nevim. Vždy si řeknu, že to nemůže být skutečný, a že je to výplod něčí fantazie. A to mi stačí." pokrčil bezstarostně rameny. "Hmmm... Dobře, co budeme teď dělat?" zeptala jsem se ho trochu ustrašeně, protože jsem nehodlala jít skoro o půlnoci po hororu domů pěšky. "No. Já především už zavolám tu limuzínu." řekl zamyšleně Andy a začal něco ťukat do mobilu. "Hele to, že máš miliony neznamená, že musíme domů jezdit limuzínou!" řekla jsem hraně naštvaným hlasem. " No tak nebuď naštvaná a kdo řekl, že jedeme domů?" namítl hravě. " A kam tedy jdeme?" zeptala jsem se ho. "Uvidíš." natěšenost z něj přímo sálala. Přijela limuzína a my nasedli. Mezitím co jsme projížděli L.A. tak jsem si prohlídla vybavení limuzíny. "Ta limuzína je vybavená líp než váš tourbus. A čí vlastně je?" usmála jsem se. "To teda neni a mám jí společnou s klukama." urazil se Andy. (Vysvětlení proč je Andy uražený: tourbus vybavoval Andy a limuzínu Ash.) "Za jak dlouho tam budeme?" zeptala jsem se trochu unaveně. "Za chvíli a klidně si zdřímni, já tě pak vzbudím." řekl mi měkce Andy. Položila jsem si hlavu na Andyho rameno a zavřela oči... "Zlato, zlato. Jsme tady." probudil mně jemně Andy. Vystoupili jsme před velkou, noblesní, černou budovou. "Kde to jsme?" usmála jsem se na Andyho. "V Black Rings. Nejdřív to bylo myšlený jako takový žert na Golden Rings, ale nakonec je to prestižní restaurace přímo pro nás." vysvětlil a chytil mě za ruku. Pomalým krokem jsme šli k restauraci a já absolutně netušila co má Andy v plánu. Andy mi podržel dveře a já v klidu prošla dovnitř. "Dobrý den, mám tady zarezervovaný stůl pro dva na jméno Andrew Dennis Biersack." ujal se hned slova Andy. "Dobře. Dovedu vás tam." usmála se na nás recepční nebo co to bylo a zavedla nás do nejzaššího koutu kam nebylo odnikud vidět. "Za chvíli za vámi přijde servírka." usmála se ta recepční a odešla zpátky ke svému pultíku. Za chvíli k nám doslova přiběhla nějaká holčina tipuju, že to bude ta servírka. "Takže, říkejte mi Dark a zatím si něco vyberte." protentokrát se na nás usmála Dark a dala nám menu. Já měla vybráno téměř okamžitě. "Dám si špagety s mořskými plody a jablečný džus." usmála jsem se teď zase já a pohladila si stále ploché bříško. "Hmmm... Já si dám to samé jenom místo džusu colu." řekl svůj výběr Andy. "Dobřeee... Hned to bude." řekla Dark a někam odešla. Já si mezitím prohlédla náš box, proto taky tenhle stůl nebyl od vchodu vidět. Měli jsme nejluxusnější místo v restauraci. Asi za pět minut k nám přiběhla Dark s kolou a džusem. "Do půl hodiny budete mít jídlo." oznámila a odešla pryč. "Až na ten horor v prázdným kině je dnešek úžasný." zazubila jsem se na Andyho. "Tobě se to kino nelíbilo?" udělal smutný kukuč Andy. "Mno... Mohla jsem fetovat tvojí vůni takže v podstatě líbilo." uvedla jsem to na pravou míru a společně s Andym se zasmála. "Víš, že jsi úžasná?" zeptal se mě Andy a já kompletně zrudla. "Teď už jo." odpověděla jsem mu zdráhavě. "Ták tady máte ty špagety." řekla energicky Dark a dala nám je na stůl. 

"Musím uznat, že byly vynikající." řekla jsem když jsme dojedli. "To byly." zasmál se Andy. "Počkej minutku. Hned jsem zpátky." řekl rychle Andy a běžel pryč. 

*Pohled Andyho* 

Musel jsem jít na WC, protože jsem měl šíleně zpocené ruce. Na tenhle moment se připravuju od tý chvíle co mi El řekla, že je těhotná. Doufám, že to nedokoním. (Mezitím si upravil vlasy, piercing a bundu.) 

*Zase pohled El* 

Za pět minut se Andy vrátil a nervózně se usmíval. Přišel až ke mně a kleknul si na jedno koleno. "Jsem neskutečně rád, že si přišla k nám do vily, a že budeš matkou mích nebo mého dítěte. A proto se tě ptám ptám budeš moje paní Biersacková?" zeptal se mě nadějně Andy a dál se nervózně usmíval. Až teď jsem si všimla otevřené krabičky s prstenem v jeho rukou. Ten prsten byl nádherný (viz. obrázek :D ). "Já... Samozřejmě, že budu tvoje paní Biersacková." usmála jsem se šťastně a poddávala se euforii. Andy mi nasadil prstýnek a šťastně mě políbil. " Už bychom mohli jet domů. Jsem unavená." řekla jsem Andymu a zívla. "Dobře. Něco jim tu necham a můžeme jít." řekl a položil na stůl štůsek bankovek. Chytl mě za ruku a odvedl mě k limuzíně. Otevřel mi dveře od limuzíny a jakmile jsem nastoupila tak za mnou zavřel, obešel ji a sám si nastoupil. "Klidně si zase zdřímni mě to nevadí." přitáhl si mě k sobě Andy a dal mi pusu do vlasů.  

"El, miláčku. Vzbuď se jsme doma." probudil mě Andy. "Jo jo. Už jsem vzhůru." odpověděla jsem a vystoupila z limuzíny. Ruku v ruce s Andym jsem šla ke vchodovým dveřím. "Andy máš klíče? Protože já ne." zeptala jsem se ho. "Jasně. Já mam všechno." řekl a začal štrachat v kapsách. Po asi deseti minutách zvolal: "Tady jsou klíče jedny!" a zamračil se na ně. Já dostala obrovský záchvat smíchu a lámala se v pase. Zatím co já předváděla lachtana ( a tím je nechci urazit (ty lachtany)) Andy odemkl a čekal než laskavě projdu. Já jsem jeho nevyslovenou prosbu splnila a vešla. Zuli jsme si boty a proplížili se do našeho pokoje spát.  

Takže ahoj! 

Tady je pro mě mega dlouhá kapitola ( má 1148 slov bez vykecávačky!), kterou jsem musela přepisovat z papíru, protože jsem neměla přístup na net. A teď vám chci neskutečně poděkovat za 1.1K čtení neboli 1100 čtení, 120 votes a 21 komentářů a tímto vás chci poprosit aby jste víc komentovali. (Ano i ty Andy musíš pořád komentovat :D ) Takžeee... Šaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaau!