Love me, Adam [Sam Smith/Adam Lambert FF]

Kapitola 2.

Další dílek je tady :D Doufám, že se bude líbit a předem se omlouvám za případné chyby :)

Rozhodl jsem se navštívit jeden z festivalů, o které není v tomto ročním období, tedy v létě, nouze. Hlas už mi zase funguje skvěle, mám za sebou několik podařených koncertů, tak jsem se rozhodl trochu vypnout.

Zrovna dozpívá James Bay, když se rozhodnu jít si sehnat něco k pití. Ukořistím jednu lahev vody, poděkuji té dobré duši, co mi jí podala a otočím se k ní zády, přičemž vrazím do pevného mužského těla. Pohlédnu mu do tváře, na nose mu sídlí sluneční brýle, na hlavě má černý klobouk, bílé triko tmavé upnuté kalhoty, okolo pasu uvázanou vínovou kostkovanou mikinu. On si mě prohlíží s velkým zaujetím, je mi to trochu nepříjemné. Mám pocit, jakoby mě rentgenoval pohledem.

„Omlouvám se, nechtěl jsem do Vás vrazit." vykoktám trochu nejistě. Nechtěl bych od něj dostat přes hubu. Pozvedne nechápavě jedno obočí, pak se oslnivě usměje.

„V pohodě. Měl jsem dávat větší pozor, pak bychom do sebe nevrazili. Neudělal sis nic?" optá se starostlivě, úplně opomíjí, že mi tyká. Počkat, ten hlas od někud znám, ten úsměv je mi taky povědomí. Záhadný si sundá sluneční brýle a upřena mě svoje modro - šedé duhovky. Zmůžu se jen na tupé zírání.Je to ON!

„Myslel jsem, že hlas se ti už vrátil." popíchne mě laškovně. Zase se usměje, tím mi odhalí svůj perfektní bílý chrup. Nechápu, že je vždycky na každého tak milý, to ale asi patří k jeho osobnosti. Navíc, co jsem slyšel, je tím pověstný. Prostě typický Adam Lambert.

„Moc vtipný." pronesu nabroušeně, ani nevím, kde se to ve mně vzalo. Možná mu jenom chci smést ten úsměv z tváře. Je totiž až moc neodolatelný. Můj pokus se však nesetká s úspěchem, protože ho ještě rozšíří. Sakra, vždyť si ten chlap musí roztrhnout hubu!

„Promiň. Nechtěl jsem tě naštvat a tím ti zkazit náladu.Už radši půjdu. Hezky se bav." omluvně se na mě zahledí, načež se otočí na podpatku a zamíří pryč. V hlavě si nadávám do idiotů. Neměl jsem být tak nevrlý, on mi nic neprovedl. Skoro ho ztratím v davu, ale naštěstí se mi ho podaří dohnat. Chytím ho za rameno a natočím k sobě čelem. Asi to udělám prudčeji, než jsem původně plánoval, jelikož lehce zavrávorá.

„Uhmm, omlouvám se za své chování, neměl jsem na tebe hned tak vyjet." sklopím pohled.

„Nevadí, nemusíš se omlouvat, všechno je OK." poplácá mě po rameni. Zase ten jeho bezstarostný výraz.

„S kým tu jsi?" zeptá se konverzačně.

„Sám." pokrčím ležérně rameny. „A ty?" dodám. Kdyby tu taky s nikým nebyl, třeba by jsme mohli...

„Jsem tu s kamarády." zase po mě hodí jeden ze svých úsměvů. Jak jsem si vůbec mohl myslet, že je tu, pan dokonalý Lambert, sám?

„To je fajn." pokusím se mu úsměv oplatit i přes své vnitřní rozpoložení.

„No a nechtěl by ses přidat k nám?" nabídne mi dobrosrdečně. Do mě zase vjede vlna vzteku. To si jako myslí, že si neumím najít kamarády sám, že mi podstrkuje vlastní. Musím se trochu uklidnit. Když to přemítám ze všech stran, vlastně by to bylo asi zábavnější.

„Nebude ti to vadit?" zeptám se nedůvěřivě.

„Kdyby mi to vadilo, tak ti to nenabízím." oponuje mi.

„Tak dobře." souhlasím nakonec.

***

„Takže lidi, tohle je Sam. Same, tohle jsou Alison, Sutan, Eli, Danielle, Ezro a Marcus." představí mi všech šest svých společníků. Slušně je pozdravím, oni mě také.

„Není to náhodou ten floutek, kterýmu nestojíš ani za pozdrav?" prohlédne si mě od hlavy k patě snědší tmavovlasý muž, myslím, že se jmenuje Sutan. Je mi to dost nepříjemné, když o mě mluví takhle opovržlivě.

„Suty, laskavě drž jazyk za zuby. Nemusíš bejt hned hnusnej." osočí se na něj Adam. Zahřeje mě u srdce, že se mě tak zastává.

***

Nastal večer, zábava je v plném proudu. Zatím mezi mnou a Adamovými přáteli nejsou žádné nepokoje. Všichni jsme ve skvělé náladičce, nějaký ten alkohol už nám putuje v žilách, ale opravdu ho není moc. Sutan s Ezrem a Marcusem se někam vypařili, Eli šel doprovodit Alison na hotelový pokoj, jelikož jí začala ve velké míře bolet hlava, no a pro Deni si přijel její přítel, takže jsme tu s Adamem zůstali sami.

Společně s davem dalších stovek lidí hlasitě zpíváme Sing, kterou na pódiu interpretuje Ed Sheeran. Budu se divit, jestli znovu nepřijdu o hlasivky. Po Edieho vystoupení Adam navrhne procházku na plácek, co je dál od tohohle hluku.