Na první den dalšího roku na střední škole se netěsí všichni.
Když sem vyšla z domu poprchávalo a mírně pofukoval vítr.
Vešla jsem na školní rozlehlý dvůr a z hlavy stáhla kapuci od mikyny teprve když jsem stála před sálem.
Na mé dlouhé černé vlasy dopadlo pár kapek vody.
Všimla jsem si že v sále ještě neopravili osvětlení,
Ve vnitř to vypadolo jinak než minul rok.
Všechny holky měli stejné účesy a všichni kluci taky.
Jakoby všecny stříhala nějaká kadeřnice, kterou určila paní ředitelka sama.
Náhle jsem zahlédla paní ředitelka v jejím tipickém oblečení - boty na vysokých potpatcích, šedá krátká sukně, šedá halenka - vystoupala po schodech až nahorû na pódyum.
Otočila se k nám všem čelem a na hlavě měla černé brýle.
Koukla jsem se na ni pořádně a měla stejný účes jako ostatní holky, ale měla ho v drdolu takže to bylo vidět jen na její ofině.
Před námi všemi jako každý rok povídala ten nudný proslov. Jakmile dopovídala tak se divně usmála.
O pár hodin později
Vyběhla jsem na ulici.
,, Věděla jsem že je to ona.'' Pomyslela jsem si.
Z knihovny vyšla moje nejlepší kámoška.
Poznali jsme se už ve školce.
,, Ahoj Meliso!'' Zakřičela jsem na ni.
Ona odtrhla oči od knihy a sundala si dioptrické brýle.
,, Ahij Rys, mám moc moc dobrou zprávu.''
,, Jakou?'' Zeptala jsem se zvědavě. Melisa mi vždy říkala jen to dobré.
,, Stěhujeme se s rodiči sem do města a budu s tebou chodit do školy.''
Málem jsem se roztancovala štěstím, ale nedala jsem to na jevo.
,, Jupí!'' Vykřikla jsem strašně nahlas.
Všichni okolo se na mě blbě podívali.
Cítila jsem se docela trapně.
Obrázek Melisi
ČTEŠ
Ty! Teď se nosí mikáda
RandomVšichni kromě mě nosí ostříhaný vlasy a já je mám dlouhý. Přijde nový žák, úplný rebel který má taky dlouhý vlasy. Jsem slabozraká a brýle mi nepomáhají. Prosím tolerujte chyby.
