Ty! Teď se nosí mikáda

11. Sladká představa

,, Nech toho" zabručím a zabalím se do velké tlusté deky, aby mě ten můj chlupáček nerušil. Hopá po mý dece a snaží se mě vzbudit. Teď funguje jako takvoý můj druhý budík. Když ignoruju ten co mi zvoní na stolku u postele tak ten otrevnej zvuk naštve mýho mazlíčka a on se rozhodne mě z tý postele za každou cenu dostat.
Chvilku ještě ignoruju jeho hopsání, ale pak mi rupnou nervy.
,, Moje postel není trampolína"zamumlám na něj. Posadím se a pohladím ho po hlavičce.
,, Já vím že chceš papat" nasypu mu malá zrníčka do misky v kleci a zavřu ho tam, i když vím že se od tam dokáže dostat sám.

Po mých obvyklých ranních aktivitách vezmu malou školní tašku a vyrazím do školy.
Hned přede dveřmi uvidím Melisu. Dneska má asi dobrou náladu.
,, Už se to krátí" řekne nadšeně. Je do to Marsa celá žhavá. Prostě ji ta dovča doslova stoupla do hlavy. Tak komu by nestoupla když se jede na konci roku a je to místo školy.
Jenom se pousměju a představím si jak ležíme pod vysokýma palmama na těch typických plážových lehátkách a opalujeme se. Obě teď vypadáme jako Sněhurky takže trocha toho sluníčka by neuškodila.
,, Bléé!" Najednou mi mezi ty dvě krásný opálený černovlásky vleze rudá hlava se slunečníma brejlema.
Zatřepu hlavou a zakoukám se do nebe. Melisa je pořád zasněná a cosi si pobrukuje.
Postupují vlastně tři. A mi jsme to psali tři, teda pokud nejsem slepá nebo úplně blbá na matiku.

,, Co se děje?" hlédne se na mě melisa.
,, Nic, jenom, co když on taky postoupí?"
,, tak ho zahrabem do písku a necháme ho tam" usměje se bezstarostně Melisa.

Pomalu si to nakráčíme do školy. Mineme ředitelku. Tváří se že by nás nejradši vyhodila. Zrovna tu poučovala jednu mladší holku že má nosit do školy sukni a né kalhoty.

,, Puntičkářka" špitnem si.

,, Jednou jsem měla stejnej probém" prohodím jen tak.
,,A co ti udělala?" zeptá se melisa.
,, Popsala mi celých pět stran v žákovský že prý nesmím nosit kalhoty" Ušklíbnu se.
,, ha ha.." Zasměje se Melisa. ,, A co na to tvý rodiče?"
,, Mamka jí napsala podobně dlouhou odpověď" odpovím.

Už stojíme před učebnou informatiky. Melisa rychle vlítne dovnitř. Mě ale vyruší to jak si někdo vesele brouká.
,, Co?" Zarazím se.
Kolem mě si to nakluše rebel v dost vzácný a ohrožený dobrý náladě.
,, Co by mělo být? Budou jaráky" nadšeně mi oznámí. Teď vypadá tak jinak. Jako malej natěšenej prcek.
Potichu ho pronásleduju až do učebny.

Po docela úspěšném přežití pár dalších hodin ve škole je konečně oběd a po něm budou prázniny. Jo, to je jediný na co je naše ředitelka štědrá. Řeknu si sama pro sebe.

,, Hm... Co budem dělat zítra?" zeptá se mě Melisa.
,, Nevím" přiznám.,, Však ty něco vymyslíš a když tak shnijem doma." Dodám protože vím že Melisa hnití doma nesnáší. Navíc je už docela teplo takže ji láká venek.
A protože bude teplo tak budu moct brát mýho chlupáčka ven do parka zarostlého sakurami. Tam se mu vždycky moc líbí a tam můžu spát na měkké trávě.

Všichni doslova letíme ze školy. Div se u toho málem pozabíjíme.
Všechny holky se slítly na stejný místo.
,, Chudák" polituje někoho Melisa.
,, Kdo je chudák?" Zeptám se plná zvědavosti.
,, No přece on, Rebel. Někdo totiž provalil na FB že je zabouchlej. Ty holky ho teď budou chudáka furt vyslýchat" vylíčí mi všechno Melisa.,, Možná proto se taky přehlásil na Marso. Protože když někam zmizí na konec roku, tak ho nebudou otravovat a ví že mi dvě se o něj moc nezajímáme." Dodá.
,, Aha" V duchu ho taky teď lituju. Možná by mi tak nevadilo kdyby jel. Přecejenom kdyby otravoval nebo byl drtej tak ho Melisa zahrabe do písku a bude klid.
Melisa mávne rukou ,, Jdeme."
Ještě zlomek vteřiny koukám na hlouček, ale pak se otočím a jdu s Melisou k ní domů.
Jsme na dnešek domluvené že budu spát u ní doma.