Ty! Teď se nosí mikáda

6 Letáček

Jo s tou cestou jsem to asi přepískla. Zas tak blízko to není.

Běžím po zasněžených ulicích už ve tmě, kterou osvětluje jen pár pouličních lamp. Těch sněhových vloček je tolik že nevidím na cestu. Jen občas zahlédnu nějakou lampu.

Celá rozechvělá zimou dobíhám do cíle. Melisinin dům už je jen kousek ode mě. Už mě od něj dělí jen jedna silnice. Hlasitě oddechuji. Kouknu na silnici a udělám krok v před.

,, Ááááááááááááu!" Noha mi podklouzne a jako naprostý idiot tady jezdím po zadku na silnici.

Popadnu dárek co leží vedle mě. Furt tam sedím jako trubka a nemůžu se zvednout. V tem momentě slyším skřípavý zvuk otevírání dveří. Vzhlédnu a na chodníku přede mnou stojí Melisa a je na ní vidět že jí ty mí trapasy přijdou fakt vtipný. No naštěstí tenhle nikdo neviděl.

Podává mi ruku.

Už jsem ji zase mám za nej kámošku.

O chvíli později ležíme v jejím pokoji a zjišťujeme kdo mi to přání mohl poslat.

Máme na něm doslova přilepené oči.

,, Mě to nebaví." Postěžuju si.

,, Tak fajn." Melisa se zvedne z postele a z šuplíku svého stolu vytahuje nějaký papír.

,,Koukni na to." Pobídne mě.

Posadím se a vezmu do ruky letáček.

VÝLET DO TROPŮ PRO MATEMATIKY ŠKOLY

Pro žáky středních škol je tento výlet zcela zdarma, pokud postoupí v matematické soutěži Marso...... .

Přihlásit se může kdokoli ze středních škol.

PŘIHLÁŠKA

Jméno a přímení: __________________________________________________.

Škola: ____________________________________________________________.

Třída: ____________________________________________________________.

Pozor. Z jedné školy mohou postoupit jen tři lidé.

Zírám na letáček.

,,Kdes to našla?"

,,Na stránkách školy." Odpoví mi pohotově Melisa.

,,Chceš se přihlásit?"

,,Já už jsem přihlášená a chci se do těch tropů docela dost podívat."

,,Jo to já chci taky do tropů! Jak se mám přihlásit na tu soutěž?!" Ječím a poskakuji na místě.

,,Na stránkách školy ty pako."

Řešíme s Melisou to moje přihlášení do soutěže.

,, Konečně!"

Najadou si uvědomím že už je dost pozdě.

Vymluvím se že už musím jít domů.

Melisa takové věci chápe.

Domů doběhnu dost rychle.

Dárek od neznámého ctitele hodím na postel v mém pokoji a padnu na postel.

Do uší si pustím muziku a chvilku zkoumám dopis.

Vzdám to.

,,Zítra je taky den."