Nevěřila jsem svým očím. Jak to dokázala? Holky ze třídy se s ní normálně baví? Zamyslela jsem se když jsem to poprvé zahlédla. Začal foukat studený vítr. Listí ve stromech šustilo a sem tam nějaké spadlo. Moje dobrá bezstarostná nálada rázem vymizela.
,, Ahoj!" Zakřičel hlouček holek z naší školy.
Zahlédla jsem jak jim Melisa nepatrně zamávala.
Najednou vítr sundal Melisa z hlavy kapuci.
Nasadila jsem opravdu překvapený výraz.
Melisa měla mikádo. To hrozný mikádo. A dokonce i ostříhanější ofinu. Už od začátku tohohle výletu byla divná. I když na mě teď nikdo koho jsem viděla nekoukal, tak jsem pořád měla ten divný pocit, že mě někdo sleduje.
Melisa se na mě otočila. Podívala jsem se jí do očí. Měla stejný výraz jako ostatní holky. Ale i tak mi přišel jiný. Asi protože jsem Melisu znala fakt dobře.
Mlčela jsem.
Ještě chvilku jsme na sebe koukali.
,, Proč?" Vyhrkla jsem ze sebe. Rychle jsem se postavila na nohy. Chytla jsem ji za ramena a začala s ní třepat.
,, Proč jsi mi to udělala?" Zaječela jsem na ní.
Melisa mlčela.
Z očí mi vyhrkli slzy.
,,Tohle ne, ne." V duchu jsem naříkala ještě víc.
Teď pro mě určitě nastane období plně nenávisti, zklamání a kdo ví ještě čeho.
Tu chvíli co se teď odehrálo bych nejradši zapomněla. Mám melisu ráda.
,, Hele, ona má svoje rozhodnutí. Není to malý dítě a ty ji nech být!" Řekl za mnou někdo dost hlasitě. Ucítila jsem studenou ruku na svém rameni. Z boku jsem zahlédla červené vlasy. Byl to on - rebel.
Dost silně mě uchopil za rameno a hodil se mnou o zem.
Jeho pohled mě málem zabil.
Byl strašidelnej.
Otočil se k Melise.
ČTEŠ
Ty! Teď se nosí mikáda
De TodoVšichni kromě mě nosí ostříhaný vlasy a já je mám dlouhý. Přijde nový žák, úplný rebel který má taky dlouhý vlasy. Jsem slabozraká a brýle mi nepomáhají. Prosím tolerujte chyby.
