My boyfriend is a devil

"Pizza?"

"Co tam máš?" naklonila se mi přes rameno zvědavě Madison a nakoukla na displej mého mobilu, který jsem držela shovaný pod lavicí.

"Nic," rychle jsem mobil zamkla a schovala ho do lavice, aby si nestihla přečíst moji zprávu od Chrise. Už uplynul měsíc od našeho prvního rande. Pořád jsem si to odpoledne pamatovala, jako kdyby to bylo včera. Asi před týdnem jsme spolu začali konečně oficiálně chodit. Od té doby jsem byla nejšťastnějším člověkem na téhle planetě.

"Huh? Lily, naše Lily, si posílá smsky při hodině?" vydechla nevěřícně když zahlédla můj pokus o schování mobilu.

"A co jako?" odsekla jsem, možná trochu hnusněji než jsem doopravdy chtěla. Madison se ode mě polekaně odtáhla.

"Whoa, v klidu, prosim tě," změřila si mě pochybovačným pohledem a vrátila se k zapisování svých poznámek.

Opatrně, aby to nezahlédla učitelka, jsem mobil opět vytáhla.

"Chybíš mi. Máš dneska čas?" svítila slova na obrazovce a já se rychle ujala psaní odpovědi.

"Na tebe vždycky."

"Dobře, budu na tebe čekat před školou, vyhovuje?"

"Už se těším. Kam půjdeme?"

"Myslel jsem, že bychom si mohli zajít na něco k jídlu a pak do kina, co ty na to?"

"Zní to dobře ^-^ Už se nemůžu dočkat až tě uvidím. Teď musím jít, než si mě učitelka všimne."

"Dobře, už tě nebudu otravovat... Uvidíme se brzy."

Opatrně jsem mobil zasunula zpět do tašky a začala si opisovat z tabule všechno, co tam mezitím učitelka napsala. Ani jsem nevnímala slova jež pero v mé ruce psalo a představovala si, jak si asi svoje dnešní odpoledne užiju.

***

"Máš dneska čas?" zeptala se mě Madison, když si balila věci z poslední hodiny do tašky.

"Ne, promiň, dneska ne," naházela jsem svoje věci do tašky jak nejrychleji to šlo.

"Zase?" zamručela zklamaně. "Kdy si od něho dáš konečně pohov a začneš se zase věnovat svým kamarádům?"

"Hele!" obořila jsem se na ni. "To ani nemůžu chodit na rande se svým klukem? Jen protože žárlíte, že s ním trávím víc času než s váma? Jsi mnohem sebestřednější než jsem si myslela," s těmito slovy jsem vyplula ze třídy a nechala tam Madison stát s otevřenou pusou.

S taškou přehozenou přes jedno rameno jsem rychlou chůzí vyšla ze školy. Opřený o zábradlí jako vždy, tam na mě čekal. Několik holek se za ním pořád otáčelo, když procházely kolem něj. Napravo ode mne jsem zaslechla konverzaci ze skupinky holek, jak všechny popostrkují svoji kamarádku aby ho šla oslovit.

Ani na moment jsem nezaváhala a přiklusala si to k němu. Jakmile mě spatřil, přitáhl si mě do objetí a já se nadechla jeho vůně, na které jsem snad začínala být závislá.

"Jsi krásná jako vždy," poodtáhl se, aby mi viděl do tváře a rukou mě lehce pohladil po vlasech. Neubránila jsem se červenání a hlavu stydlivě sklopila. Jeho úsměv se ještě rozšířil, pohledem pořád visel na mně. Ruku, kterou mi předtím pohladil vlasy, si propletl s tou mou stiskl mi ji.

"Můžeme vyrazit?" zeptal se jemně a po mém přikývnutí jsme se ruku v ruce rozešli směrem k autu.

***

"Na co máš dneska chuť?" položil mi otázku, když jsme se pomalu blížili k nákupnímu centru. Zamyslela jsem se.

"Pizza?" nadhodila jsem po chvilce uvažování. Chris se pousmál.

"Takže jedna Hawai pro moji princeznu," prohlásil a já se neubránila tlumenému smíchu, jež se vydral z mých rtů. Chris zaparkoval a beze slova mě pozoroval, jak se směju.

"Sluší ti to, když se směješ," polichotil mi, čímž mě rozesmál ještě víc.

"Ale prosim tě," odpověděla jsem se smíchem.

"Já bych ti nelhal," zatvářil se dotčeně a naklonil se ke mně. V příští vteřině už byly jeho rty přitisknuté na mých.