<5> Jsi vlkodlak

179 15 3
                                    

Pozn. au. Tahle část bude mít i flashbacky, takže jestli vás flashbacky nebaví, tak to nečtěte

Celej den jsem se vyhýbala Stilesovi. Po škole jsem vyšla s Beth a Sidney ven. ,,Uvidíme se zítra," řekla Sid a mrkla na Beth. Tikala jsem mezi nimi očima. Sidney odešla za Dashem a Stilesem. ,,Nechceš odvízt domů?" podívala se na mě Beth. ,,V pohodě, to dojdu," usmála jsem se na ní. ,,No tak, budeme rychlejší než blesk," nevzdávala se.

Tady něco nesedí.

,,No tak dobře," přikývla jsem. Najednou před náma zastavilo auto. Já i Beth jsme se podívaly na řidiče. Seděl tam ,,drsňáček" a blýskl po nás úsměvem. Beth se k němu rozběhla a nahnula se do okýnka. Překvapeně jsem se na ní dívala. Beth se otočila a zamávala na mě. Nejistě jsem k nim přišla. ,,Lio, tohle je můj bratr Dean," ukázala na řidiče," Deane, tohle je Lia." ,,Čau," řekl a mrkl na mě. Kývla jsem na něj hlavou. Já si sedla dozadu a Beth dopředu. Celou cestu ke mě, jsem nepromluvila ani slovo.

Nikdy jsem si toho na Beth nevšimla, ale teď v tom autě i s Deanem jsem cítila známou vůni. Mrtvej vlk...

Když Dean zastavil, rychle jsem vylezla z auta a odšourala se k baráku. Před dveřma jsem se na ně otočila, zamávala a čekala až zajedou za roh. Vlezla jsem do kuchyně a podívala se na kalendář na ledničce. Dva dny. Dva dny do dalšího úplňku.

Další den mě vyzvedli Dash a Sidney a ze školy mě odvezl Nate. Doma jsem se převlíkla a vylezla na půdu. Otevřela jsem jedinou krabici co tam zůstala a vytáhla řetězy. V New Yorku jsem je běžně používala, protože tam nebyly lesy. Vzala jsem řetězy a v pokoji je narvala do batohu. K tomu jsem tam přidala tepláky, tričko a mikinu.

Šla jsem do kuchyně pro sodovku, jenže jsem tam nedošla. Z okna jsem uviděla Stilesův jeep, ve kterým seděli Sidney, Beth, Dash, Nate a samozřejmě Stiles. ,,Co to ksakru?!" Škubnutím jsem otevřela domovní dveře a vylezla ven. Nikdo si mě zatím nevšiml a toho jsem využila. Zabušila jsem na dveře řidiče. Všichni se lekli a nadskočili. Stiles otevřel okýnko a chystal se k pozdravu.

,,Nemyslíte že to přeháníte?" vyjela jsem na ně. ,,Uděláte cokoliv, abyste mě měli furt na očích, říkáte nesmyslný věci," pohled na Stilese," chováte se divně," pohled na Beth," a další věci!" ,,Takže, jestli mi to nehodláte vysvětlit, tak vypadněte!"

Všichni se po sobě podívali. Stiles se ke mě naklonil a řekl: ,,Jsi vlkodlak."

V ten moment jsem dostala infarkt. V hlavě jsem vnímala jsem ty dvě slova: Jsi vlkodlak.

Začala jsem se smát. ,,Vlkodlak? No jasně a řekněmě, že jsem i vlk z Červený karkulky." ,,Lio," řekl Stiles, jako by mluvil s dítětem. ,,Tak za A. vlkodlaci neexistujou a za B. mohli ste si vymyslet lepší omluvu."

,,Lio."

,,Vypadněte odsud!" zařvala jsem a zmizela v domě.

Jsi vlkodlak, jsi vlkodlak, jsi vlkodlak.....

Flashbacky budou ze třetí osoby!!!!

Lianel stála na kraji útesu v tmavě červených šatech. Kolikrát ji napadlo, že by stačil jen jediný krok a všechno tohle by skončilo. ,,Lianel! Kolikrát jsem ti říkala, abys nechodila tak blízko okraje!" ozvala se Amanda, Lianelina matka. ,,Ano matko," otočila se Lianel a zamířila k matce. ,,Neměla bys chodit tak daleko!" napomenula ji opět. Obě dvě se zastavily až před zámkem. ,,Brzo tu bude Samuel," řekla Amanda. Lianel přikývla, jak se od mladé dámy slušelo. ,,Měla bys být první, koho uvidí," ale to už jí Lianel nevnímala. Svou pozornost věnovala Simonovi za matkou. ,,Jistě matko, vše bude perfektní," utnula jí Lianel a v rychlé chůzi odcházela za Simonem.

Simon vzal Lianel jemně za ruku a pomohl jí přes kmen padlého stromu. Lianel se na něho podívala s vděčností v očích. ,,Milady," řekl a poklonil se jí. Lianel do něj strčila. ,,Víš, že mi tak nemusíš říkat, když není matka poblíž." ,,Jak si přejete, Milady," uchechtl se Simon. Lianel se podívala na nebe. ,,Musím se vrátit do zámku." Povzdychla si, když si uvědomila proč. Sedla si na strom aniž by se zajímala o šaty. ,,Nechci se vdávat," podívala se na Simona. ,,Já taky nechci, aby se vdávala," řekl Simon a sedl si vedle ní. Chytl jí za ruku. Lianel se na něj otočila a pozvedla koutek úst. Najednou se Simon nahnul a políbil ji. Lianel mu to opětovala, na chvíli. Lianel ho od sebe odstrčila a zvedla se. ,,Tohle by jsme dělat neměli!" ,,Ale Lianel," Simon vyskočil na nohy," nechci aby ses vdávala, protože tě miluju." Lianel se na něj zděšeně podívala. ,,Tohle nesmíš říkat!" ,,Proč ne?" rozhodil ruce do vzduchu. ,,Protože seš syn kováře, Simone, proto!" To Simona dorazilo. ,,Jak chceš," Simon si stoupl před ní a uchopil její ruku. ,,Co to děláš?" vyjekla Lianel. ,,Pšššt," umlčel jí Simon. ,,Nebude to bolet," zašeptal Simon.

Lianel se probrala na zemi, celá od krve. Hlava jí třeštila a bylo jí mdlo. ,,Co se to děje?" zamumlala. ,,Jsi vlkodlak, tak jako já," ozvalo se za ní. Lianel se otočila a pohlédla do tváře Simonovi. ,,Vl-co?" nechápala a znovu se podívala kolem sebe. ,,Vlkodlak, bestie.." Lianel vstala, aby čelila Simonovi, ale nevyšlo to a ona dopadla na strom. Zvednul se jí žaludek a pozvracela se. Jenže z ní vyšla jen krev. Simon se napřímil a přešel k ní. ,,Tohle by se dít nemělo," řekl si pro sebe a pohlédl na Lianel. ,,Zůstaň tu," řekl jí a odběhl.

Byla už tma, jenže Lianel viděla jako ve dne. Konečně uviděla světlo. Dobelhala se na okraj lesa a uviděla útes. Konečně, teď nestojí za nic. Je vlkodlak. Lianel nemeškala ani minutu a rozběhla se k okraji útesu....


,,Jsem doma!" zakřičela máma a vešla i s nákupem. ,,Stalo se něco?" podívala se na mě a začala vykládat nákup. ,,Ne, nic. Jen jsem myslela na Simona." Máma se zarazila. ,,Na koho?" začala se zase usmívat. ,,Simona, mami." ,,Promiň zlato, žádného Simona neznám," řekla a usmála se na mě.

Jak chce..

,,No nic, kdy přijede táta?" Mámě zamrzl úsměv na rtech. Pozvedla jsem obočí. ,,Tvůj otec sem nepřijede. Nikdy!" Otočila se ke mě zády, čímž utla naší konverzaci. Zvedla jsem se: ,,Jen abys věděla, zítra je úplněk, takže doma asi nebudu až se vrátíš." A odešla jsem do svého pokoje.


Čau, čau...

vím, že tenhle díl je dlouhý, má přes tisíc slov. WOW

Ale tenhle díl měl být epický, ale zase z toho vyšla sra....

Takže se omlouvám a doufám, že se vám to líbilo.

XOXO Stiles's bride


Beauty and The BeastKde žijí příběhy. Začni objevovat