<2> Vítejte ve městě

205 17 0
                                    

Došla jsem před dům. Mámino auto nikde nebylo, takže už byla v práci. Odemkla jsem si, hodila tašku na zem a šla do kuchyně . Na stole ležely peníze na pizzu. Povzdechla jsem si a s batohem šla do pokoje. Zapla jsem si notebook, když někdo zazvonil. ,,Sakra,'' zamumlala jsem, když jsem málem sletěla ze schodů. Otevřela jsem dveře.

,,Dobrý den,'' usmál se na mě chlap v uniformě. ,,Já nic neudělala!" vyhrkla jsem rychle a začala přemýšlet co jsem za ty čtyři dne stihla udělat. Sheriff - podle odznaku - se znova usmál. ,,Kvůli tomu tu nejsem," řekl a pozvedl košík co měl v ruce. Zahleděla jsem se na košík. ,,Máš tu rodiče?'' zeptal se. Zavrtěla jsem hlavou: ,,Máma je v práci." ,,Aha,'' zadíval se přese mě do domu. Trošku jsem přivřela dveře. ,,Můžeš jí to teda dát s tím, že vás obě vítáme v sousedství,'' řekl a podal mi košík. Přikývla jsem a vzala si ten košík. ,,Nashle," obrátil se k autu. V autě seděl kluk a teď se obrátil k nám. Zastavil svůj pohled u mě. Počkat, řekla jsem si, toho znám. Naklonila jsem hlavu. Ty čokoládový oči! Kluk z chodby! Ježiš, jak se jmenoval - Stiles! Sheriff nasedl do auta, nastartoval a odjel. Kluk, Stiles se na mě furt díval. Potřásla jsem nad nima hlavou a zabouchla dveře. Košík jsem dala na barový pult a sedla si k němu.

Vevnitř byly sušenky, koláč, muffiny, sýr a červený víno. Vzala jsem si muffin a doběhla do pokoje, kde jsem vzala protokoly do školy a dala je ke košíku. Vzala jsem si další muffin a odešla do svého pokoje.



*RÁNO*

Zamáčkla jsem budík a rozespale vstala z postele. Odebrala jsem se do koupelny a zkusila ze sebe udělat člověka. (Docela těžký, když seš vlkodlak.) Oblíkla jsem si džíny a společně s nazouváním druhý kecky jsem seskákala ze schodů. Vkročila jsem do kuchyně a narazila na mamku. ,,Tady máš ty papíry," řekla zády ke mě. ,,Díky," zamumlala jsem s plnou pusou muffinů. Vzala jsem je a nasoukala jsem je do tašky. ,,Zítra ti přijde,'' řekla mi máma. Zarazila jsem se. Mamka mě po očku sledovala. Přikývla jsem a vyběhla z domu. Když se za mnou zabouchly dveře zajásala jsem. Konečně! Přivezou můj černý jeep.

Zapadla jsem do svý lavice a nesundávala si sluchátka. I když už jsem tu po druhý furt na mě všichni čumí. Do třídy vešla učitelka angličtiny a dala si věci na stůl. Aniž by vzhlídla řekla: ,,Slečno Wolf, chce vás vidět ředitelka." Všichni se na mě podívali a já na ně. Až teď jsem si všimla Stilese a toho černovlasýho kluka co na něj volal včera. Čapla jsem tašku a naposledy se podívala na Stilese, který mu se rozšířily oči. Sjela jsem pohled na zem a vyšla ze dveří. V odrazu dlaždiček na mě svítily modré oči. Sakra, zaklela jsem v duchu a soustředila se na ty oči. Za chvíli byly zase hnědý. Zaklepala jsem na dveře ředitelny a rovnou vešla. ,,Lio," řekla ředitelka," potřebuju ty papíry." Přikývla jsem a podala jí je. ,,Sedni si na chvilku, jen to orazítkuju a jeden ti dám domů." Za chvilku už jsem vycházela ven s papírem v ruce. Uslyšela jsem vrzání židle a obrátila svůj pohled k židlím před ředitelnou. Seděl tam Stiles. Nechápavě jsem se na něj podívala a pokračovala v chůzi. ,,Počkej!" ozvalo se za mnou. otočila jsem se a málem narazila do jeho těla. Odtáhla jsem se od něho a podívala se na něj. ,,Co?"

Chvíli naprázdno otvíral pusu až konečně řekl: ,,Čau, jsem Stiles." ,,Lia," kývla jsem na něho a dala se dál do chodu. Cítila jsem jeho pohled v zádech. ,,Stilesi už zase?" uslyšela jsem ředitelku a já s úsměvem vešla do třídy.

Beauty and The BeastKde žijí příběhy. Začni objevovat