Minule jsem zkončila u toho, jak si ze mě můj "strážný duch" udělal srandu a vystřelil si ze mně,že je Patrik.. A pak mi řekl,že si dělá srandu a přiznal se,že mě vážně miluje,ale nic s tím nenadělá.
Takže, rozhovor s ním tak nějak ještě pokračoval..
,,A máš nějaký jméno vůbec?" zeptala jsem se ho.
,,Jmenuju se Chris." řekl.
,,To je hezký jméno, umřel si někdy nebo tak něco..Asi jo že jo..Co se ti stalo?" zeptala jsem se ho zvědavě.
,,Jo jsem mrtvý. Byl jsem normální lidská bytost jako ty. Všechno to začalo tím,že jedna šílená holka,která byla vraždící maniak,mně zabila jen tak pro radost a bez důvodu. Rozkuchala mně a z mýho srdce si udělala fotbalový míč. Nejlepší na tom bylo,že já jsem tu holku miloval." řekl smutně Chris.
,,To mi je líto. Byla asi tak trochu psychopat,co?" ušklíbla jsem se.
,,No byla no.. Asi tak trochu jako ty." a tentokrát se ušklíbl on.
,,A jak je to dlouho co tě zabila ta holka?" zeptala jsem se zvídavě.
,,je to asi 5 let zpátky.." řekl Chris.
,,Takže, jsi můj strážný duch 5 let?" zeptala jsem se ho.
,,Jo,přesně tak." odpověděl Chris.
,,A kdo byl mým strážným duchem předtím než si přišel ty?" zeptala jsem se zvědavě.
,,Jeden kluk,který neštastnou náhodou byl zastřelenej při přestřelce v hospodě,když šel tátovi pro pivo a krabičku cigaret.Víš,každý duch nemá stejný osud. Mezi bloudící duchy patří ti,co tzv. promeškali strážnýho anděla,který je měl dovést na onen světelný tunel,kde měli spatřit světlo v tunelu.. A tam se dostane málokdo. Většina těch co se tam nedostanou jsou závislý na někom z hmotného světa a nedokážou odejít bez něj.. A nebo jim chybí takový ten pocit naplnění a mají pocit,že mají ještě nějaký úkol ve světě živých a musí něco dokončit.. Někdy zase svojí cestu na onen svět si musí vysloužit od vyšších duchů a dostávají různé úkoly a mezi ně patří třeba to,přilepit se na nějakého smrtelníka,chránit ho a pomáhat mu a až splníš svůj úkol můžeš odejít..A já patřím taky mezi zbloudilý duchy.. Nedokázal jsem odejít bez ní.. Bez tý psychopatky co mě zabila a zemřel jsem nečekanně." a podlouhém vysvětlování se Chris usmál na mně a pohladil mě po ruce.. Jen jsem zacítila chladný vánek jak mi projel po kůži.. V tu chvíli se mi udělala husí kůže po celém těle.. Bylo to zvláštní a bylo to něco nezapomenutelnýho.. Vždycky jsem chtěla poznat hodného ducha.. Je to úžasný pocit..
A jak vlastně Chris vypadá?Kecy těch ostatních ubohých smrtelníků,že duchové jsou neviditelní nebo průsvitní a,že je vidíš až když jsi hodna..To jsou bláboly a žvásty.. Já jsem Chrise viděla až když chtěl abych ho spatřila a vidím ho normálně. Normálně chodí po zemi, vypadá jako obyčejný člověk,ale má schopnost se zjevovat jen někomu.. Jo je to pravda,že duchové mohou procházet zdmi.. To ano,ale vůbec není průsvitný je normální,akorát když se mně chce dotknout zacítím jen takový ledový vánek a zastudí mě ruka a dostanu husí kůži.. A jeho vzhledová stránka? Má černé delší vlasy hozené na patku přes jedno oko, má tmavě hnědé oči a určitě patřil mezi nejpopulárnější kluky na škole. Je fakt hezký,ale já mám stále svého Patrika. Nebo si to,alespon jenom myslím. .
ČTEŠ
Nejsem psychopat, jmenuju se Carrie.
TerrorPříběh pojednává o dívce jménem Carrie,která je tak trochu psychopat. Byla dá se říct normální holka dokuď nezačala vnímat svoje šílený myšlenky a chtíče. Carrie je ze sedmičlenné rodiny. Má dvojče Stephanie,dívky jsou k nerozeznání až na to,že Step...