Nejsem psychopat, jmenuju se Carrie.

14. Nové životy (new lives)

,,Edith,sbal si věci a odejdi." řekl táta smutně se sklopenou hlavou.

,,Rozumím.." řekla smutně máma a šla pomalu ke dveřím.

,,Počkej!" vykřikl táta.

,,Ano?!" vykřikla překvapeně máma. Myslela jsi,že jí táta chce zpět,ale to byla na omylu.

,,Kam teď půjdeš?" zeptal se táta.

,,Prozatím budu bydlet u matky na venkově,možná tam i zůstanu." řekla máma.

,,Dobře. A jak to bude s dětmi? Kdo je bude mít kdy? A kdo koho bude mít v péči?" začal se vyptávat táta.

,,Já nevím. Zeptej se jich, ať se rozhodnou sami. Každý sám za sebe, pak mi dej vědět. Nebo je pošli rovnou za mnou, víš kde budu." řekla máma a odešla s věcmi pryč. 

Když odešla táta šel za náma do pokoje a řekl ,,Jste v pořádku?" 

,,jo jsme v poho a co ty tati? Jak to neseš?" zeptal se Damian.

,,No víš,Dame.. Je to těžký,ale jsem v "poho"." řekl táta.

,,Nevypadáš,že jsi moc v poho." řekla jsem.

,,To bude tím,že asi v poho nejsem." řekl smutně táta.

,,Já tě chápu tati, každý by na tvém místě udělal to samý. Jsi hrdina,že si jí to dokázal říct v tváří v tvář. Ostatní poserové by to neudělali a žili v té lži do konce svého života.." řekla Stefani.

,,Jo, to máš pravdu." řekl táta.

,,Ehmm, tak jak to teda bude s náma?" zeptala jsem se.

,,Já nevím, musíte se rozhodnout sami."  řekl táta.

Ono to celkem vypadá,že komunikujeme jen já,Stefani,Dame a táta, Enrico je sice hluchý a né němý. Umí mluvit,ale jelikož když promluví tak mu někdo většinou odpoví slovy a ty Enricovy uši neslyší..Enrico je celkem i tichý.. Takže je hluchý a moc nemluví, dorozumívá se většinou znakovou řečí. Teď si nejsem jistá,jestli jsem se zmínila o tom,že Enrico chodí do speciální školy,kde jsou lidi věkové kategorie jako on. Tak a teď kde jsme to zkončili...

,,Přece nemůžeme říct s kým chceme bydlet...Je to jako kdyby jsme řekli, kterého rodiče máme víc radši." odvětila Stefani.

,,Tojono." řekl Damian.

,,Tak jak se máme rozhodnout?" zeptala jsem se.

,,Já nevím děti.." řekl smutně táta.

,,řekla bych,že by bylo lepší zůstat tady s tátou. Nemyslím tím,že by jsme ho měli mít radši,ale bude to velmi komplikované odstěhovat se k mámě.. Všechno to papírování,balení věcí,změna bydliště,stěhování... Budeme tady normálně bydlet dál,ale budeme navštěvovat mámu." řekla jsem.

,,To je moc chytré,Carrie." řekl táta.

,,Takže všichni pro??" zeptala jsem se.

Všichni jsme si plácli,až na Enrica.. Tomu jsme museli převyprávět znakovou řečí o co jde,aby to pochopil. Když jsme mu to vysvětlili a Enrico se dozvěděl o našem rozhodnutí,neplácl si s námi.

,,Já chci bydlet s mámou." řekl Enrico.

,,Proč?" zeptala jsem se ho znakovou řečí..

,,Protože, znakovou řečí neumí táta tak dobře,ale jen máma. Bude lepší žít s mámou,tady by to bylo moc komplikované. A bude to jednodušší když se s mámou odstěhuju jen já a ne všichni.." řekl Enrico.