Upírkou z donucení

To jsem nezvládla Rainzo 2.část

Z pohledu autora

Šla ze školy, ale nejela autobusem jako obvykle. Místo toho šla Kessi do blízkého parčíku, který je z neznámeho důvodu stále prázdný. Sedla si na lavičku schovanou mezi hustým křovím. Rozhlédla se po okolí, jestli je opravdu sama a zašátrala ve svém batohu. Vytáhla z něj svůj speciální drink a s chutí pila tu lahodnou tekutinu. Vypila celý obsah. Stále však nebyla nasycená a měla hlad nebo spíš žízeň.

Uslyšela blížící se kroky. Kessi sevřela jednu ruku v pěst a druhou se křečovitě chytla lavičky, jelikož měla stále hlad a ta osoba co se blížila tak sladce voněla, jinak než ostatní. Slyšela i její bijíci srdce v pravidelném rytmu a ten zvuk se stále přibližoval k ní. To bylo zlé. Měla by co nejrychleji zmizet, ale nemohla se ani pohnout, byla fascinovaná tou vůní a na tom místě se držela jen silou vlastní vůle.

,,Renato" uslyšela známý hlas. Pak se ta osoba objevila před ni a Kess pozvedla oči, byl to Stefan to on tak neodolatelně voněl .Usmál se na ni a sedl si vedle ni. Jakoby to, co mu včera řekla se nikdy nestalo. ,,Renčo " opakoval a prohlížel si ji. Kessi pomalu otočila hlavu v pravo a rázným hlasem řekla ,,Utíkej !! Běž a nezastavuj se!!" zdůraznila každé slovo. Vykulil oči, ale ani se nepohnul. ,,Já vím, že máš hlad proto jsem tady. Přivolala jsi mě" usmál se a nabídnul ji zápěstí. Kess rozlomila v půlce opěradlo lavičky, tím jak se snažila ovládnout. Z nehtů se jí staly drápy, které si zaryla do stehen tak hluboko jak jen to bylo možné. Prodloužily se jí špičáky a zavrčela na Stefana.

Konečně se zvednul z lavičky a couval. ,,Běěěěž!!" zavrčela a vycenila špičáky. Stefan se rozběhnul pryč, jenže to Kessinu temnou stránku jen naštvalo. Rozběhla se za ním, neměl žádnou šanci. Kess mu skočila na záda a přišpendlila ho k zemi. Zakousla se mu do krku, nestačil vydat ani hlásku a bylo po něm. Kess si sedla vedle něj do trávy a najednou jako by se ji mysl rozjasnila a ona mohla zas racionálně uvažovat. Došlo ji co provedla, ona ho zabila.

Otočila Stefanovo tělo na záda. Stlačovala mu hrudník ve snaze ho probrat a dala mu umělé dýchání. ,,Ne nesmíš být mrtví!!" prosila. Najednou ji někdo chytil kolem pasu a zvedl ji na nohy. ,,Nee!!" křičela a škubala sebou, držel ji pevně. ,Klid. Uklidni se" řekl a otočil si ji k sobě, byl to Rainzo. Svalila se mu do náruče. Rainzo se rozhlédl jestli to někdo neviděl. Naštěstí ne, ale musí odsud zmizet a to tělo odklidit. ,,Postarám se o tělo a zahladím stopy.Počkej tu na mě" Kess jen přikývla a sedla si do trávy.

Z pohledu Kessi

Přitáhla jsem si kolena k bradě. V hlavě mi běhaly obrazy toho, co se tu před chvílí stalo. Stmívalo se. Uběhlo několik minut a Rainzo se vrátil. Odvedl mě na lavičku, ale k jiné než na které jsme seděla předtím. Chvíli jsme seděli jen tak mlčky, nejspíš mu došlo že sama od sebe mluvit nezačnu. Byla jsem v šoku a znechucena sama sebou. ,,Co se stalo??" položil jednoduchou, konkretní otázku a čekal vysvětlení.

Pomalu jsem ze sebe soukala vše od začátku to jak jsem se od Stefana napila, jak mě našel před školou a jak se přitom choval, některé detaily jsem vynechala. Popsala jsem i to co se stalo před chvilkou a jak k tomu došlo i to jak lahodně voněl a jak neskutečně chutnala jeho krev. Vypadal zamyšleně a pak jakoby se jeho tvář rozjasnila a jemu to všechno dávalo smysl.,,Jsem zmatená" dodala jsem nakonec. ,,Nedivím se ti. Každej by byl na tvém místě zmatenej. Neexistuje proto výstižné slovo, je to složitější. Ty sis toho člověka zvolila za svého, byl něco jako tvůj majetek. Já tomu řikám lednička" Naslouchala jsem pozorně každému jeho slovu ,,Lednička??Jak to myslíš??" zajmalo mě. ,,Ledničky... do nich se v lidském světě dává jídlo a v tom našem to může být jedinec. V tvém případě ten chlap. On byl tvou ledničkou v jeho žilách kolovalo tvé jídlo. Proto byla jeho vůně pro tebe lahodnější i jeho krev byla sladší než krev jiných. Pro mě jeho krev smrděla, protože ty sis ho označila a on patřil tobě. Nijak mu nevadilo, když jsi od něj pila, ale tyhle ledničky jsou dobré jen na začátku pak je lepší se jich zbavit. Začnou být otravné." dodal bez pocitu.