To jsem nezvládla Rainzo 1.část

304 26 4
                                    

Z pohledu Rainza

V hlavě jsem měl jedinou myšlenku. Kess je Temná upírka nebo spíš bude, ale má to v genech. To by mě ani nenapadlo, když jsem dostal za úkol jet do Yorku a naučit dívku jménem Kessi bojovat, lovit a říct jí co potřebuje vědět. Byl to úkol, který jsem dostal od svého Stvořitele mého otce. Jel jsem do Yorku s tím, že to bude jen další přeměněná upírka a tím i má nová sestra, jenomže mě překvapovala pořád víc. Mohla na slunce, byla dost silná a rychlá na nováčka, učila se rychle. Přijdu sem a dozvím se pravdu. Sice nevím vše, to řekne až sem Kess přivedu. Moc by to pro náš druh znamenalo mít na své straně Temnou upírku. Znamenalo by to velkou výhodu a konec zabijení od lovců. Ona by se o ně postarala.

Nacházel jsem se v přízemí, když v tom se předemnou zjevil Chris ,,Rainzo !! Dobře že jsi zpátky. Musíš jít se mnou, Kara a já a lovici" začel drmolit jedno přes druhé. ,,Chrisi, co se stalo Kaře??" ,,Lovci ji dostali!!" ,,Cože ?! Jak se to stalo ??" vyptával jsem se. ,,Byli jsme v lese na lovu, když nás přepadli. Bojovali jsme, ale byli v přesil. Řekla, že poběží hned za mnou. Rainzo, ty svině ji dostaly !" přitom mu výhružně plály oči. ,,Může být ještě naživu. Jdeme!!!" zařval jsem na Chrise a následoval ho.

Běželi jsme upíří rychlostí. Všimnul jsem si, že u stromu něco leží. Nevšimnul jsem si toho, dokud se to nepohnulo. Doběhl jsem k tomu místu, byla to Kara. Ležela na břiše a nohu měla chycenou v pasti na zvěř. Řetěz byl uvázán kolem stromu. Kara byla zraněná, její oblečení bylo nasáklé krví. ,,Kruci. Měl jsem na ni počkat" dával si to Chris za vinu. Kleknul jsem si ke Kaře a otočil ji na záda. Její hlavu jsem si položil na stehna. Měla zabodnuté dva šípy v těle. Jeden v noze, druhý těsně u srdce. Vytrhl jsem ji je oba. Kara sykla bolestí. Usmál jsem se, je naživu. Chris ji mezi tím osvobodil nohu s pasti. Vlasy jsem ji schrnul s obličeje na stranu.

,,Karo notak. Prober se" prosil jsem. Otevřela pusu a šeptem řekla ,,Je to past" ohlédl jsem se a v letu zachytil šíp mířený na mou hlavu. Chris zavrčel, když ze tmy vycházely postavy. Kryl nás před dalšími šípy. Vzal jsem Karu do náruče. Ve stejnou chvíli nás obklíčily ,,Chrisi!!" zařval jsem. Otočil se a já mu předal Karu do náruče. ,,Vem ji odtud!" ,,Já tě tu nenechám!!" řekl a vycenil tesáky. ,,Vypadni odsud!!" otočil se a běžel ,,Nechte je jít. Mám co jsem chtěl" řekl známý hlas. Rozhlédl jsem se, obklíčilo mě pět lovců, kteří se na mě vražedně dívali, ale já se díval jen na něj. ,,To se podívejme. Rainzo osobně. Jak je to už dlouho ??" řekl a šel blíž ke mně dokud nás od sebe nedělil pouhý metr.

,,Dancane. Už jsou to dva roky" mračil jsem se na něj, ale byl jsem stále ve střehu, kdyby chtěli útočit ostatní. Dancan byl lovec a vůdce svého klanu. Snaží se mě zabít už celých pět let. Důvod ?? Mimo toho že jsem upír, byl ještě jeden. Stála vedle něho. Můj zrak spočinul na ni. Stejně krásná jako kdysi ,,Eleanor. Už nemáš tak dobrou mušku jako kdysi" ušklíbl jsem se a kouknul se na šíp, který jsem zachytil v letu. Chtěl jsem ji vytočit. Vím dobře kdo málem zabil mou sestru. ,,Má muška je pořád skvělá, kdybych tě chtěla zabít už bys byl tuhej. Nemusíš děkovat." odpověděla a zvlnila rty v posměšném ušklebku. Měla havraní vlasy, dlouhé až k pasu. Sportovní postavu a nádherné tmavě modré oči. Ve kterých jsem se mohl utopit. Dřív taková zlá mrcha nebyla.

Poznali jsme se na střední škole. V té době jsem byl upír už pět let. Chodili jsme spolu a milovali jeden druhého. Do doby než zjistila pravdu o své rodině a o tom kým se má stát. Zjistila pravdu o mně i já její tajemství. Odešel jsem z města, jenže její bratr Dancan zjistil že upír, to jako já, se zaplatl s jeho sestrou. Nejspíš to bral jako ostudu, zradu a ani nevím co všechno. Od toho dne se mě snaží zabít. Nepovedlo se mu to uběhlo pět let a já jsem stále tady, jenže teď je to jiné... Zatáhl do toho i mou rodinu !!

Upírkou z donuceníKde žijí příběhy. Začni objevovat