Já nejsem ty

Hodina matiky

Chvíli hodina probíhala tak, jak má být. Až najednou se k mé noze něco dokutálelo a odrazilo se to o ní. Cítila jsem něco měkkého. Aha byl to zmačknaný papírek do tvaru kuličky. Potichu jsem ho zvedla.
Laura si toho všimla a zeptala se:
,,Co to je?"
,,Nevím" odpověděla jsem jí.
Rozbalila jsem to a na tom stálo:

Dneska asi bude hodně učení a já znám jedno hrozně dobré místo, kde bychom se učit mohli. Tak co půjdeš?

Naprosto přesně jsem vèděla od koho to je...
Otočila jsem se, usmála a kývla hlavou, aby věděl, že půjdu. On mi ukázal jeden prst (asi jestli v jednu hodinu) a já znovu kývla a usmála se. Najednou jsem uslyšela:
,,Slečno Sant? Neruším vás?"zeptal se naštvaným hlasem učitel.
,,Aaaa... omlou..."řekla jsem a učitel mě přerušil.
,,Když zřejmě toto učivo chápete, tak si pojďte započítat k tabuli. Jen pojďte."
Tohle učivo jsem zrovna nechápala. Matiku nesnáším.
Šla jsem pomalu k tabuli a napsala jsem si příklad, který mi učitel
nadiktoval. Co to je? říkala jsem si v duchu.
Otočila jsem se a usmála se na učitele, aby pochopil, že to nedokážu spočítat.
,,Slečno Sant, já po první hodině s vámi myslel, že jste inteligentní."řekl učitel.
Usmála jsem se znovu.
,,No, tak nic. Posaďte se."
Došla jsem ke svému místu a sedla jsem si. Vždyť jsem přece ve škole byla vždycky dobrá a teď se zapíšu, jako průšvihář. Skvělý!
,,Tak kdo to půjde spočítat za Emmu?"
Nikdo se nepřihlásil, až támhle vzadu jeden brýlatý kluk. Byl hrozně divný. Měl dlouhé vlasy svázané v culíku a byl hrozně hubený.Šel k tabuli a spočítal to dobře.
,,Výborně pane Reile, výborně! Vezměte si z pana Reila příklad."řekl s nadšením učitel a podíval se na mně. Vydechla jsem a rychle jsem se podívala do svého sešitu a nadepsala jsem si datum. Laura do mně drkla.
,,Nic si z toho učitele nedělej! Ten příklad byl fakt těžkej."
Usmála jsem se na ní.
O přestávce jsem se šla podívat dolů na rozvrh a tam bylo napsáno, že poslední hodina Biologie odpadá. Teď jsme měli tři poslední hodiny laborek a Kyle byl v druhé skupině. Musím se ho jít zeptat, jestli ví, že se sejdeme o hodinu dříve. Ale do třídy za ním jít nechci, to by bylo trapný. Hodím mu do skřínky vzkaz. Šla jsem si do třídy pro papír a tužku a v tu ránu mě zastavil.
,,Takže ve dvanáct jo?"zeptal se.
,,Jo,jo..."usmála jsem se a vešla do mojí třídy.
Po třech hodinách jsem sešla dolů ke skříňce a usoudila, že je venku hezky, takže jsem si bundu ani nenandavala.
Opět tu Kyle čekal...