Já nejsem ty

19.

,,Nelžete! Pane Altone, nemohl jste je vyhodit sám- pět chlapů...To je naprosto nereálné! Tady se prostě lhát nebude!"vykřikl komisař,nahnul se přes celý stůl a podíval se na Kyle. Kyle zklopil oči. Komisař se v zápětí podíval na mě.

,,A co vy slečno Sant? Chtěla by jste k tomu něco říct?"

Vykulila jsem oči.V tu ránu mi to došlo! Jak je vlastně Kyle vyhodil?

Oni ho znali! Znali přece jeho jméno! Museli se někdy předtím vidět. Chtěla jsem to okamžitě říct komisaři, aby na Kyla už konečně přestal křičet, ale proč by to Kyle neřekl sám? Třeba na to jenom zapomněl...Ale zase zapomenout v této situaci na někoho koho znám?
Stejně jsem se rozhodla, že to řeknu...aspoň se to vyjasní. Nadechla jsem se a Kyle se na mně podíval jako nikdy předtím. Z toho výrazu jsem usoudila, že asi nic říkat nemám.
,,Jj...já..."zakoktala jsem.
,,Ano?"
,,Já... byla jsem v šoku."komisař se na mě podíval svým nedůvěřivým pohledem.
,,Ano, byla jsem ve strašném šoku..."
Komisař obrátil hlavu zase ke Kylovi, pak zase na mě a pak se díval na nás oba. Sedl si do křesla a spjal ruce.

-------------------------------------------------------------

Konečně jsme mohli jít ven z té nepříjemné pracovny. Strážníci nás doprovodili na chodbu a posadili nás na nějakou lavičku.
Chvíli jsme seděli. Měla jsem nohy přitisknuté těsně vedle sebe.
,,Dlužíš mi vysvětlení."řekla jsem Kylovi.
,,Teď ho po mně nechtěj."
,,Nemám ho po tobě chtít?"
,,Skrátka...není vhodná chvíle."
To si děláš srandu. Není vhodná chvíle? Víš, kde to jsme? Na policejní stanici. Myslím, že teď by se to docela hodilo..."řekla jsem a podívala jsem se na něho. On se podíval na opačnou stranu.
Naštvaně jsem se zvedla a odešla na záchod.

Podívala jsem se do zrcadla. Řasenku jsem měla pod očima rozmazanou. Umyla jsem si ruce a opřela se o zeď. Rukama jsem si prohrábla vlasy. Že to není pravda?říkala jsem si v duchu.
Znovu jsem přešla k umyvadlu a opláchla si obličej.

Vyšla jsem ven a šla pomalu dolů. Najednou jsem uviděla komisaře mluvícího s nějakým strážníkem.
Šla jsem blíž a schovala jsem se za sloup, aby mě neviděli.

,,Pane ty pachatele se zatím nepodařilo dopadnout..."řekl strážník.
,,Kdy se bude konat ten soud?"zeptal se komisař.
,,Ten napadený chlapec na to ještě není psychicky připravený."odpověděl strážník.

,,Potřebuji, aby ten soud byl co nejdříve. Zařídíte to?"řekl komisař, vrazil mu do ruky tísícovku.
,,Tak je to jasné?"
,,Ano, pane."
,,Mimochodem, zkuste nějak přesvědčit toho napadeného kluka, aby se postavil na naší stranu."řekl a vrazil mu do ruky další tísícovku.
,,Ano pane! Tak naschle."odpověděl s úsměvem strážník.

Rychle jsem odešla do jiné chodby. Najednou proti mně šel Kyle.

,,Emmo!"zavolal. Otočila jsem se a šla na druhou stranu.
,,Počkej, vysvětlím ti to!"
Zastavila jsem se a obrátila se.
,,No?"