Celou cestu jsem byla přivinutá ke Kylovi a klepala jsem se strachy. Nechtěla jsem se ptát na žádné otázky, ani jsem nemohla-neměla jsem sílu na to, abych otevřela pusu.
Bylo mi tak líto toho kluka. Ani jsem se ho nestihla zeptat,jak se jmenuje, než ho posadili do sanitky.
--------------------------------------------------
Dojeli jsme na policejní stanici a policisté nám otevřeli dveře.
Kyle vystoupil a já hned za ním. Drželi jsme se za ruce a šli jsme opatrně a pomalu za nimi.
Vstoupili jsme velkými dveřmi do úzké chodby a policista nám řekl, abychom tady počkali. Zůstali tu s námi dva policisté, ale já se pořád pevně držela Kyla.
Po chvíli pro nás přišel takový legrační pán oblečený v černém saku. Měl asi metr padesát, byl tlustý, měl brýle a tvářil se hrozně vážně.
,,Zdravím vás, jsem komisař Proutek a jsem tady na vyřešení případu...nám dosud neznámeho. Jste Kyle Alton a Emma Sant?"
,,Ano."odpověděl Kyle a pevně mi ztisknul ruku.
,,Tak mě prosím následujte."řekl komisař a hopkavým krokem se vydal doprava do nějaké chodby.
Pak se zastavil u nějakých dveří a vyndal si z kapsi u kalhot svazek klíčů. Vybral jeden, zasunul ho do zámku a odemkl.
Vstoupili jsme do ne zas tak malé mistnosti. Zřejmě to byla jeho kancelář.
,,Posaďte se prosím."řekl komisař a ukázal na dvě židle před psacím stolem. Sám si sedl do křesla na proti nám.
ČTEŠ
Já nejsem ty
FantasiaEmma je sedmnáctiletá holka. Její život se neliší od ostatních životů jiných dívek. Co ale nastane, když se její táta musí přestěhovat kvůli práci? Co když se zamiluje do nesprávného člověka? Co když on vlastně není...
