Já nejsem ty

21.

Vylezla jsem z postele a došla si znovu do koupelny, abych se přesvědčila o tom, jak špatně vypadám a zkusila to aspoň trochu napravit.
Snažila jsem se rozčesat své obvyklé mastné vlasy a dala jsem si je do culíku.
Došla jsem do kuchyně, kde jsem si z lednice vytáhla jablko. Umyla jsem si ho a opřela jsem se o kuchyňskou linku. Do pokoje v tu ránu vešla mamka.
,,Už je ti líp?"zeptala se.
,,Jo, je."
,,Tak to je dobře."řekla a postavila vodu na kafe.
,,Jaktože si s tím klukem jela?"najednou řekla hlubším hlasem.
,,No...on tady zrovna něco zařizoval...jo, vyzvedaval si tady něco..."řekla jsem rychle.
,,A on ví, kde bydlíš?"
,,Nee...to neví samozřejmě...potkal...aahh...potkal mě na ulici u tramvaje...jo u tramvaje mě potkal."
,,A proč jste nejeli normálně hlavní cestou?"
,,No...tam by byla zácpa...takže jsme chtěli jet někudy jinudy..." dořekla jsem, když v tu ránu se ozval zvonek.
,,Jé, někdo zvoní já...já, jdu otevřít..."rychle jsem běžela ke dveřím.
Otevřela jsem je. Stála tam Laura.
,,Ahoj!"řekla.
,,Nazdar...myslím, že si mě právě zachránila. Pojď dál!"
,,Díky. Tak jak ti je?"
,,Už... snad to bude vpohodě."
Mamka přišla do předsíně.
,,Jo, mami to je Laura, Lauro, to je moje mamka."
,,A dobrý den" řekla Laura. ,,Emma mi toho o vás hodně vyprávěla."
,,Tak to doufám, že v dobrém" řekla mamka s úsměvem.
,,Tak mi jdeme do pokoje, jo...tak čauuu!"

,,No ne! Ty máš naprosto, totálně boží pokoj!"
,,Jo? No tak díky no."
,,Fakt! A ty plakáty! Třeba tenhle! Zbožňuju Papírový města a Caru Delevinge!"
,,Mám ve skříni ještě jeden, klidně ti ho dám..."
,,Fakt, děkuju moc...A jak ti teda je? Musíš mi to všechno říct!!"
,,Jo, tady je to strašný, musím na to pořád myslet."
,,No jasný, potřebuješ se od reagovat! Uděláme si náš den! Pojedeme nakupovat!"
,,Co?"
,,Jo a cestou mi to všechno řekneš!"
,,Dobře aspoň tu nebudu pořád koukat do zdi!...počkej, ale takhle jít nemůžu... koukni na můj ubrečenej obličej..."
,,Jo, to spraví trochu pudru!"

Podala jsem jí tastičku se všema šminkama. Napatlala toho na mě docela dost. A pak i na sebe. Pak vzala žehličku na vlasy a uhladila mi je.
Když jsem se podívala do zrcadla, byla to opravdu změna. Vzala jsem si modrou džísku a černý tílko s modrými kalhoty a k tomu kecky.

Vyrazili jsme. Doběhli jsme tramvaj a sedli jsme si vedle sebe. Odvyprávěla jsem Lauře celou mojí story.

,,No, tak to je hustý! A to ti Kyle fakt řekl, že jim jen pohrozil s policí a kvůli tomu utekli?"
,,Jo a nepřesvědčuj mě o opaku,snažím se mu věřit."

Dojely jsme do obchodního centra. S Laurou jsme se schodly, že náš nejoblíbenější obchod je New Yorker a tak jsme to neodkládaly a vyjely rovnou do třetího patra.
Zkoušely jsme si všechno možný, až nakonec si Laura vybrala triko s nápisem I love Paris a já si vybrala vlněný šátek. Zaplatily jsme a šly jsme do dalších obchodů.
,,Hele Lauro!"
,,No?"
,,Už je půl osmý. Za chvíli zavírají a mně už je tady blbě!"
,,Tak fajn. Tak pujdem ven!"
,,Díky."

Vyšly jsme před obchoďák a sedli jsme si na lavičku, už byla tma.