Když jsem se konecně odhodlala přijít ke stolu, už všichni seděli na svých místech.Táťka včele stolu, mamka vedle něj z levé strany, Jemie vedle něj z pravé strany, babička seděla vedle mamky a volné místo bylo vedle Jamieho.Sedla jsem si potichu.
Jakmile jsem dosedla, táta začal blábolit něco odborného o jeho práci čemuž rozuměla jenom mamka.S Jamiem jsme se na sebe podivali a já si nandala na talíř omeletu a kousek chleba se sýrem.Teď jsem se tátovi vůbec nesnažila porozumět .
Přemýšlela jsem nad něčím uplně jiným a to nad novou školou.Co když si nenajdu kamarády?Co když nebudou učitelé dobří? Tyhle ty otázky se mi honili celou dobu v hlavě.
Táta skončil se svým proslovem a mamka se podívala na mě.
Můj pohled směroval na jeden bod a odmítal se pohnout.Z mého výrazu usoudila, že mě něco trápí a věděla přesně co to je.
Naklonila se ke mně a řekla:
,,Neboj, najdeš si tam kamarády"
Já jsem se na ní tak šibalsky usmála, ale v duchu jsem si řikala:,,Tak to určitě...."
,, Dá si někdo poslední omeletu.Jestli ne tak já se o ní už nějak postarám."řekla babička.
Táťka jí odpověděl, ať si ji dá a babi po ní rychle chňapla.
Zvedla jsem se od stolu a pomalými kroky jsem se šla připravit na první den do nové školy . Nevěděla jsem, jací budou nový spolužáci.
Budou brát ohled na to jak moderní věci mám?
Nebo budou tak skromní, že budou radši, abych neutrácela za ne nutné věci? No, tak to zjistím dneska.
Po třiceti minutách jsem se podívala naposledy do zrcadla jestli mi to sluší, vzala jsem si svačinu od babi, rozloučila se a vyrazila na autobus.
ČTEŠ
Já nejsem ty
FantasíaEmma je sedmnáctiletá holka. Její život se neliší od ostatních životů jiných dívek. Co ale nastane, když se její táta musí přestěhovat kvůli práci? Co když se zamiluje do nesprávného člověka? Co když on vlastně není...
