Animal souls

4) Město

Pohled Channary

Zapla jsem si tu kouzelnou věc, kterou tady nazývají televize. Mluvili tam o nějaké politice, zemětřesení a dalších divných věcech. Vlastně si ani nepamatuju, o čem tam mleli, fascinuje mě, že existuje televize.
„Pořád do toho čučíš? To tě nebolí oči?" přiskočila ke mně na gauč Alex.
„Joo. Ale jak je možné, že se to pohybuje? Jak to vůbec může existovat?" zaujatě něco melu. Ani nevím co, jsem asi trochu mimo. Najednou to zhaslo a já konečně odtrhla svůj pohled.
„Tak. Jdeme vám koupit něco na sebe" pronesl Elliot a Chris horlivě přikyvoval.

„Vždyť máme oblečení" zmateně řekla Alex. Na gauč něco přiskočilo. 

„Kočkaa!" vykřikla jsem a zavrněla. Začala jsem jí drbat a hladit, načež se kočka přidala k mému vrnění.

„Ona... Přede?" divně se na mě kluci koukali. Alex si hlasitě povzdechla.

„Jo. Ona... To umí. Dokáže to jenom pár lidí" mávla rukou bělovláska.
„Jste až extrémně divné" zasmál se Elliot a odešel do nějaké místnosti.

„Kam od-" nestihla jsem říct

„Do svého pokoje" přerušil mě Chris a já chápavě přikývla. „Já se jdu osprchovat a taky převléct. Potom půjdeme do města" vysvětlil a odešel do koupelny.

Došli jsme před obrovskou budovu, které Chris a Elliot říkají "nákupní centrum". Dovnitř vedly nějaké divné otočné dveře. 

„Proč je v tomhle městě všechno, co nás chce sníst!" zakňučím a chytnu se s Alex za ruku.
„Nic vás tady nejí, sakra!" poučil nás hlasitě Elliot. Přikývli jsme a šly do těch dveří hned za Chrisem a Elliotem.

„Ono se mě to dotklo!" vypískla Alex a skoro nadskočila, přičemž mi stíhala i drtit ruku. Namáčkly jsme se na kluky. Ti se zase neznámo proč červenali a vypadali jako krabi. S Alex jsme se rozesmály.

„Pojďte raději" chytl mě za ruku Chris a vytáhl nás z těch Ďáblových dveří.

Prošly jsme hodně obchodů a vždy jsme platili u pultu, na kterém byla nějaká obrovská věc, která pípla když jsme dali paní za tím peníze. Už jdeme prý do posledního obchodu. Kluci si něco mezi sebou říkají a zase jsou červení, nechápu je.
„Jsme... ehm... tady" odkašlal si Chris a Elliot se tomu potutelně smál. „Tady si už... nakoupíte samy. Každé oblečení si vyzkoušejte" tiše mluvil Chris.

„Já můžu jít s váma!" nadšeně vykřikl Elliot a Chris ho propaloval pohledem.

„Nikam nejdeš. Počkáš tady se mnou, Elliote. Víš co jsem ti říkal doma" napomenul ho blonďáček. Černovlásek smutně přikývl. S Alex jsme tedy vešly do toho obchodu. Byly tady malé kousky oblečení na zakrytí jen malých částí těla.

„K čemu to?" špitnu si sama pro sebe. Alex pokrčí rameny.
„Potřebujete pomoct, slečny?" ozvalo se za námi. Stála tam žena, vypadala příjemně.
„A-ano prosím" odvětila Alex a usmála se. Žena se podívala na náš hrudník.

„Hmm, počkejte tady" řekne jen. Za chvilku příjde a v ruce něco drží. „Vyzkoušejte tyhle podprsenky" pronesla žena s úsměvem. My jen poděkovaly a paní nás poslala se převléct do kabinky. 

„Kam se to sakra dává?" zeptala jsem se s tou podprsenkou v ruce.

„Nemám tušení... ale... počkej" špitne Alex a připnula si podprsenku na hrudník. „Yéy!" zazubila se 
„Pomož mi to zapnout" řeknu nešťastně, když bojuju se zapínáním. Alex mi to zapnula a my si na to hodily trička.
„Vezmeme si je" řekneme ženě. Ona jen přikývne a pak jí poprosíme ještě o dvě podobné, abychom jich měly více. 

Alex se mezitím koukala kolem. Objevila dokonce i nějaké spodní prádlo. Žena nám pomohla s výběrem, aby se nám hodilo i k podprsence. Nakonec jsme si jich vzali hned několik. 

Já jsem objevila ponožky, kterých jsme taky nakoupily docela dost. Takže už jsme měly vlastně všechno. Jen jsme zaplatily penězi, které nám dali kluci a vyběhly z obchodu.

„Takové aktivity mě baví!" křikla jsem s úsměvem.

„Ženy a obchody... to není dobrá kombinace" prohodil Elliot s povzdechem a my oběma klukům podali průhledné taštičky se spodním prádlem. Oba zase zčervenali, ale mlčky dali igelitku do velké tašky s oblečením. 

„Zajdeme si někam na oběd, co říkáte?" navrhnul Elliot a všichni přikývli. Když se o tom zmínil, zakručelo mi v břiše. Nevím, kam chce jít na oběd, ale určitě to bude dobré!

Došli jsme k nějakému obchodu. Nebo to tak aspoň vypadalo.

„Tohle je restaurace. Lidé se tady chodí najíst" vysvětlil Chris, když si všiml našich nechápajících pohledů. Vešli jsme dovnitř a posadili se za jeden z volných pultů na menší gauče. Říkám tomu tak, protože to vypadá jako zmenšeniny toho gauče co mají doma kluci.

„Tady" podal každé z nás Chris tenkou knížečku „vyberte si nějaké jídlo a pití" vysvětlil a my přikývly. Bylo tam toho hrooozně moc. Nakonec, po dlouhém dohadování, jsme si objednali jednu velkou pizzu. Nevím jak to vypadá, ani nic jiného, ale asi to bude dobré. K pití jsem si vzala jenom čistou vodu, bylo tam hodně nápojů jako třeba Coca-Cola, což mi kluci popisovali jako hnědou vodu a to mi nepřišlo moc... dobré.
„Co si dáte?" usmála se na nás mladá dívka v černobílém oblečení a v ruce držela úplně malinkou knížečku a nějakou špičatou věc, kterou si něco zapsala. Elliot jí nadiktoval co si dáme a ona se stálým úsměvem přikývla. Odešla k velkému pultu a zmizela v nějakých dveřích.

„Takže... Vy jste ztratily paměť. A to nemáte žádnou rodinu ani peníze? Jak jste se vůbec vzaly v lese?" vyzvídal Elliot a blonďák ho propaloval pohledem. Já si pohled vyměnila s Alex. Vůbec jsme nevěděly co říct. Nadechovala jsem se smířená s tím, že mu asi budu muset říct pravdu.

„My..." začala jsem, ale vyrušil mě ženský hlas.

„Tady je vaše pizza" pohlédla jsem na servírku, která se tady snesla jako Bůh z nebe a zachránila nás.

„Pizza!" vykřikl Elliot a hned si na talířek nabral snad čtvrt pizzy. 

Obě jsme se na sebe podívaly a pak si povzdechly. Nabraly jsme si pizzu a po tom božském jídle jsme se odebraly domů. O našem původu nepadlo už ani slovo.

,,Holky!" ozval se Chris. ,,Jděte dneska brzo spát, zítra vstáváme brzy. ,,Proč?" zeptá se Alex. ,,Zítra je pondělí, jdeme do školy" odvětil Elliot.

,,Co je to škola?" ozvu se a drbu tu malou roztomilou kočku. Alex na ní radši nesahala, protože kočička nevypadala, že by jí měla ráda. 

,,Místo pekel a učení!" křikl Elliot a my se na sebe podívaly. ,,Neděs je. Je to normální místo, kde se lidé učí" odvětil Chris a my jen přikývly. Když to říká on...

Doufáme, že jste si dílek užili! ^^ 

Na obrázku je Chris s kočičkou c:

-Liane