Girl deep at the bottom(czech story)

Část 13.

[Pohled SINDY]

Okeey. Tohle je divný. Anika a Ben? Rly?
Právě si ho odtáhla na záchody,-hádejte co tam dělají- a já tady čekám a nudím se. Občas zabloudím pohledem k Anně a jejímu ublíženému pohledu do sešitu. Hádám že ten sešit jí ublížit nemohl, takže asi Ben. A to vypadali jako fajn dvojka..

Chybí mi. (Anna, ne Ben.) Chybí my její pesimismus, její černý humor, nenávist kluků..i když ta už asi vymizela.

Sakra, chovám se jak po rozchodu. Přičemž já jsem ta co dala kopačky.
Divný, většinou jsem byla já ta co je dostávala.

Z mých úvah mě vytrhne Anika dosedající na židli vedle mě.

Anika. Zkáza toho všeho. Je jako blesk. Udeří a nechá za sebou doznít hrom. Ale není to neškodný hrom. Je to hrom co boří mosty, trhá nitky, ničí naděje.

Ale přesto jí označuji mojí kamarádkou. Protože i ona má světlé stránky. Věřím, že žádný člověk není úplně zlý. Každý v sobě má kousek světla. Kousek světla, který ho může vést. A když se vést nechá, ten kousek se bude rozrůstat,  až z něj bude velká část z člověka.

Ale člověk nemůže být úplně dobrý. Musí v něm být alespoň malý, malinký kus zla. Protože bez zla by to nešlo.

A je jen na tobě, jestli se necháš vést dobrem, nebo zlem. A každá volba je správná, protože je tvá.

"Heeej Sindy, posloucháš mě? " zamávala mi Anika rukou před obličejem.

"Jej, promiň, co jsi říkala?" probrala jsem se a usmála se.

"Že by jsme u sebe dneska mohly spát, co ty na to? "

" Jo, to je super nápad, mohly by jsme se podívat na ten film co jsi o něm mluvila."

" Jojo, ten je super. Přespíme u nás?"

"Klidně."

"Tak potom skočíme k vám, ty si vezmeš věci a pak rovnou k nám, jo?"

"Jasný.  Hele, ješte si skočim na záchod."

"Oky."

Vyšla jsem ze třídy a rychlým krokem jsem šla na záchody. Ani jsem moc nepotřebovala, jenom jsem chtěla na chvilku ticho.

Opřela jsem se o umyvadlo a podívala se do zrcadla. Uviděla jsem blondýnku s vždy dokonalým make-upem, s úsměvem a.. a modřinou na krku. Sakra, musel se mi tam setřít make-up.

Rychle jsem si z kabelky vyndala make-up a štětec a začala maskovat.(Všimli jste si že je dneska nějaká rychlá?:DD)

Při vzpomínce na to co se událo před pár dny mi zmizí úsměv z tváře. Otec mi dal od té události celkem pokoj.. Celkem. Nadávky a facky schytávám pořád.

Kosmetiku schovám do kabelky a vydávám se zpět do třídy. Dorazím těsně před zvoněním.

Čauko, Nina se hlásí z5!
Po dlouhé době. Dost dlouhé době.
Každopádně už mi to chybělo..
Tahle část je dost neobvyklá, za 1) je z pohledu Sindy, za 2) je v takovém.. Jiném stylu :D ale proste jsem mela takovou náladu no:d

Ty bonusovky budou až u příští části, tak se těšte :P

(S)mějte se!:))

-NyNy