10. Charper - ,,Please, don't leave me,''

170 15 3

od Your_Angel24

od Your_Angel24

,,Miluju Tě,'' stačila jsem šeptnout Thomasovi do ucha, než se naše ruce rozpojily a my se vrhli do boje.

Pohled Teresy

Se samopalem v ruce jsem se rychle schovala za roh budovy. Byla jsem tam prakticky v bezpečí. Měla jsem obrovský strach, ale nemohla jsem zůstat s Thomasem, protože by nás oba nezachránil. Občas jsem jen tak vykoukla a zkontrolovala, jestli je v pořádku.

Jenže pak mě přestalo bavit, hrát si na zbabělou. A tak jsem vystrčila kousek zbraně a zamířila. Lidé od ZLOSINu padali na zem jako hrušky. Střílela jsem je hlavně do nohou, nechtěla jsem nikoho zabít.

Situace se pomalu uklidňovala.
Když pak jsem spatřila Avu, přibližující se mým směrem a taky Thomase, který na ni mířil. Poté, co ji střelil do nohy, pokračovala v cestě. Thomas se nespokojeně ošil a zamířil znova. A jak jsem se na něj dívala, ani jsem nestihla zareagovat na Avin útok. Nůž, který si s sebou celou dobu nesla, mi bodla do břicha.

Zasténala jsem a svezla se na zem. Thomas byl do vteřiny u mě, chytl si mě do náruče.

,,Ne, ty neumřeš. Rozumíš?'' šeptal mi a jeho oči se naplnily slzami.

,,Thom....,'' snažila jsem se mu říct, všechno, co jsem v tu chvíli cítila. Ale přerušil mě.

,,Nemluv. Ty to zvládneš,'' pak se otočil na ostatní a zařval:
,,Sakra! Sežeňte někdo něco! Rychle!'' Já jsem na chvíli zavřela oči. Hlavou mi projely vzpomínky na všechny naše společné okamžiky. Jak jsme spolu vedli diskuzi, na rozhledně na Placu, jak umřel Chuck, jak měl o mě Thomas strach, když mi ZLSN děl všechny ty testy, na všechny naše polibky. Po otevření očí jsem zjistila, že se nade mnou sklání i Newt. Natáhla jsem se po něm.

,,Dej mi pozor na Thomase,'' poprosila jsem ho tiše. Zakýval hlavou.

,,Budete mi chybět. Všichni,'' řekla jsem ještě směrem k Minhovi a Pánvičkovi.

,,Tereso...,'' vzlykl Thomas.

,,Thomasi, to bude v pořádku. Všechno bude v pořádku,'' utěšovala jsem se a do očí se mi tlačili hořké slzy.

,,Ne, prosím. Neopouštěj mě!'' plakal.

,,Pamatuj si, že jsem vždycky na tvé straně. Byla jsem a vždycky budu. Miluju Tě, Thomasi. Navž...,''

Umírání nebolí. Bolí jen to, když musíte opustit milované lidi. Snažila jsem se zůstat silná pro Thomase, ale rvalo mi srdce, ho takhle vidět. On byl jediný, kterého jsem opravdu milovalo. Moje srdce mu patřilo už od té doby, kdy jsme ho poprvé spatřila. Jen škoda, že jsem si to neuvědomila dřív.
Ale konečně mají klid. Budu na ně dávat pozor seshora. Vždycky budu stát s Thomasem bok po boku, v dobrém i zlém. Vždycky.

Miluju Tě, Thomasi. Strašně moc.

Takže, tohle byla poslední část. Zakončili jsme to i skvělým číslem 10.
Chtěla bych Vám strašně poděkovat, že jste to přečetli a prožívali každý okamžik s Thomasem i s Teresou.
Upřímně-už se nemůžu dočkat třetího filmu. Uvidíme jak se režisér popere s knižní předlohou. Když jsme u těch knížek, tak mám v plánu si je přečíst. :)

A kdyby jste se nudili, zajděte na můj profil- brzl se tam objeví další příběh :))

Ahoj a zas někdy :)