Šikanován ve škole

3.- To byla blbá sranda.

Hojda :D Tak po dlouhé době pokračování. :D Omlouvám se.. Mám rozbitej počítač a jsem nemocná tak dnes jsem ten díl napsala na mobilu takže tenhle díl bude i kratší. :< Sama nevím jak to dopadne, ale tak přeji krásné počtení a zase se omlouvám za chyby. :)

Jen přikývne a nastoupíme do metra, které tady právě zastavilo. Jen tak jsme vedle sebe tiše stáli. Cítil jsem na sobě jeho pohled. Konečně metro zastaví na zastávce, kde vystupuju. Vystoupím a Keisuke mě následuje. "A kam budeš chtít jít?" Zeptá se mě. "Já nevím.. Neznám to tu.." Řeknu mu. "Tak zajdeme někam se podívat." Usměje se. Zase ten jeho nádherný úsměv. Sakra.. Na co to myslím?! Začnu si v duchu nadávat.

Zastavím u domu a začnu hledat klíče. Keisuke se uchechtne. Trochu zrudnu a pak je najdu a odemknu. Pozvu ho dál a zuju si boty, které si dám do botníku. Jdu do pokoje a on jde za mnou. Tašku si položím k psacímu stolu. "Chceš něco k pití?" Zeptám se ho. "Ne, to je v pořádku." Usměje se mile. "Dobře.." Řeknu a vezmu si jiné oblečení, které si v koupelně převléknu. "Tak půjdeme?" Zeptám se, když se vrátím do pokoje. "Pokud chceš, tak si tady nechej tašku." Pousměju se a on jen přikývne. Vstane a jde směrem ke mně, ale já uhnu a jdu na chodbu, kde si vezmu i jiné boty, které si hned obuju. Obuje se i on a tak si zatím vezmu klíče a jdeme ven. On šel se mnou do parku, kde jsme si sedli k rybníku na lavičku a sledovali kachny a labutě jak si tam plavou. Bylo to hezké.

"Počkej tady." Řekne mi a já na něj nechápavě koukám. Někam běží tak se zase začnu koukat na rybník. Nakonec se vrátí s úsměvem a podá mi sáček se suchým chlebem, který byl na kostičky. Vzal jsem si to od něj a koukal se na něj s udiveným výrazem. "Tím se krmí kachny." Řekne mi s pobaveným úsměvem, jak kdybych byl nějaký debil, který by to nevěděl. "Já vím, ale kdes to vzal?" Zeptám se ho. "Koupil jsem to. Kousek odsud je stánek a prodávají tam tohle." Vysvětlí mi. "Aha." Usměju se. "Tak je pojď nakrmit." Usměje se na mě a jde se mnou k rybníku, ale to bych nebyl já, kdybych tam nezakopnul o kámen a nepadal pomalu do vody. Nebýt jeho tak už jsem celý mokrý. Chytil mě za ruku a stáhnul mě k sobě a obejmul mě jako kdyby se mi mělo něco stát. Objímal mě pevně. Celý jsem zrudnul a snažil se vyprostit z jeho objetí. Nakonec mě pustil. "Jsi trdlo.. Málem si tam ležel." Uchechtne se. "P-Promiň... A d-děkuju..." Zamumlám se sklopenou hlavou. Za bradu mi zvedne hlavu tak, abych se mu koukal do očí. Zase zrudnu jak rajče. "Neomlouvej se." Usměje se na mě a prohlédne si můj obličej. Zakouká se do mých očí a pak se mi koukne na rty, oči a pak zas na rty. Pousměje se a kousek ke mně se přiblíží. Byl jsem totálně v šoku a nemohl jsem se pohnout. Prostě to nešlo. Nakonec mě pustí a odtáhne se. Uchechtne se. "To sis myslel, že tě políbím, co?" Zasměje se. Já zrudnu a uhnu pohledem. Otočím se k němu zády. "Ale no taaak... Byla to jen sranda." Řekne mi omluvně a pohladí mě po zádech. "Hmm.." Zamrmlám. "Promiň.." Omluví se. "Nebuď naštvaný. " Řekne mi a šťouchne mě do boku. Asi ho to vážně mrzelo. "Byla to blbá sranda." Řeknu mu a trochu se pousměju. On se úšklíbne. "No jo.. Jen mě zrovna nic jiného nenapadlo." Uchechtne se.