Šikanován ve škole

6.-Zítra ve škole.

Zdravím ^^ omlouvám se. :c neměla jsem nápady qwq

Nebyl vůbec ve škole. Povzdychnu si. Chtěl jsem ho po tom týdnu konečně vidět. Ani nevím kde bydlí.. Šel jsem pomalu domů ze školy a přemýšlel o tom, proč nebyl ve škole. Zpoza rohu jednoho domu vyšel Rei a dva jeho asi kamarádi. Trochu jsem sebou trhnul a snažil se jim nějak vyhnout nebo si jich nevšímat. Vyšlo by mi to, kdyby do mě Rei nestrčil silně ramenem a já nespadl na zem. "Strčil si do mě.. Koukej se omluvit." Řekne mi. Jen se na něj kouknu. "Tak bude to?" Zamračí se a kopne do mě. Trochu syknu. Vstanu a opráším se. "Nikdo neřekl, aby si vstal." Strčí do mě a já zase spadnu. "Omluv se kurva!" Zvýší na mě hlas. "Nemám za co.." Řeknu mu. Dá mi velkou facku a začne do mě zase kopat. Zase do břicha.. "Že nemáš za co? To teda máš!" Zamračí se snad ještě víc, teda pokud to vůbec ještě jde. Kopne mě i jednou do tváře. Zvedne mě za tričko a dá mi pěstí. Po tvářích mi začnou téct slzy. Hodí se mnou o zem a začne se smát. "Řveš jak malý děcko.. Jsi ubohej." Zasměje se. Nakonec si do mě ještě párkrát kopne a odejde i s jeho kamarádíčkama. Chvíli jsem tam ještě ležel na zemi a brečel. Rád bych ty slzy zastavil, ale nejde to. Nakonec vstanu a opráším se. Bolí mě ruka.. Kouknu se na ruku. Je celá odřená, ale ne jen trochu.. Hodně. Syknu. Jdu zas pomalu domů, teda pokud se tomu dá říkat chůze. Mamka nebyla naštěstí doma a tak sem si šel hned opláchnout odřenou ruku. Kouknu se na sebe do zrcadla. Sakra... Na obličeji jsem měl monokl.. Jak ten jen zakryju a nebo vysvětlím mamce? Povzdychnu si. Na něco se vymluvím..

Když mamka přišla domů, tak se hned ptala, co se mi stalo. Řekl jsem, že mě kamarád omylem uhodil na tělocviku. Více se neptala. Udělala jídlo a já se s ní najedl. Další den se mi Rei vysmál, když mě uviděl. Ignoroval jsem ho a šel do třídy. Zase jsem si povídal s Kimi, Hitomi a Mei. Teda.. Spíše ony mluvily a já jen poslouchal. Po škole jsem šel rychle ze školy pryč, abych nepotkal Reie. Koukal jsem se do země a omylem do někoho vrazil. Bál jsem se kouknout do koho. Už automaticky se mi nahrnuly slzy do očí a nějaká si našla cestu po tváři. "Shuu?" Uslyším ten povědomý hlas. Kouknu se před sebe a uvidím Keisukeho. "Shuu, co se děje?" Zeptá se mě a utře mi slzy. Všimne si modřiny na obličeji a zamračí se nad tím. "To ti udělal zas Rei?" Zamračí se. Vypadal naštvaně. Jen trochu přikývnu a slzy mi začnou téct víc. Obejme mě a já se k němu natisknu. "Neplakej.. Nedovolím, aby ti znovu něco udělal.." Řekne mi a po zádech mě pohladí. "Pojď. Doprovodím tě domů.." Řekne mi a usměje se na mě. Přikývnu. Jdu s ním pomalu domů. "A vůbec.. Kde jsi byl ten týden? Bál jsem se o tebe.." Řekne mi. "Byl jsem u babičky.. Na pohřbu dědy.." Řeknu sotva slyšitelně. "Aha.. To mě mrzí.." Řekne mi. U domu se na mě usměje. "Tak já už půjdu.." usměje se a mávne mi. Otáčí se, že odejde, ale já ho chytím za ruku. "Počkej.." Řeknu a zatáhnu ho domů na chodbu. "Chvilku tady počkej." Jdu rychle do pokoje a vezmu jeho mikinu, kterou mu vrátím. "Klidně sis jí mohl nechat.." Usměje se na mě. "Ne.. Chtěl jsem ti jí vrátit.." Řeknu. Usměje se a pohladí mě po tváři, potom mi za bradu zvedne hlavu, abych se mu koukal do obličeje a políbí mě. "Zítra ve škole." Usměje se na mě a pak odejde.