Šikanován ve škole

9.-''Já to nechtěl..''

Zdravím c: Jdu zase otravovat s dalším dílem :'DD Snažila jsem se napsat o něco delší než předtím tak snad se povedlo.. :D Doufám, že mě neukamenujete. q.q :DD Ráda bych se také omluvila za chyby, psala jsem to na pc a blbne mi klávesnice.. :DD Takže gomen.. :D Přeju krásné počtení. c: 

K obědu jsem si chtěl vzít něco z ledničky, ale byla prázdná. Vzal jsem si peníze, oblékl si kabát a šel do obchodu něco nakoupit. Dával jsem jídlo do košíku a najednou mi někdo zakryl oči. Trhnul jsem sebou. Sáhnu na ruce.''Keisuke.. Já musím nakoupit..'' Povzdychnu si. ''Eeeee špatně!'' Uslyším dost povědomý hlas. Ztuhnu a pak se roztřesu. Nejradši bych teď utekl, ale nemohl jsem se vůbec pohnout. ''To se mě tak bojíš?'' Ušklíbne se a šťouchne do mě Rei. Vezmu si košík a hned jdu dál od něj. Stejně to bylo zbytečné, protože mě doběhl. ''Pomohu ti s nákupem.'' Řekne mi. ''Nechci pomoct a ani nepotřebuji.'' Snažím se ho odbýt, ale on se nenechá a košík mi vezme z rukou a nese ho sám. ''Co ještě potřebuješ?'' Zeptá se mě. ''To je všechno..'' Řeknu mu. Šli jsme k pokladně a já zaplatil za nákup. Zase mi vyrval tašku z rukou. ''Tak.. Kde bydlíš?'' Nadzvedl obočí. ''To ti neřeknu..'' Zamračím se. ''Proč ne? Jen ti s tím chci pomoct.'' Koukne se na mě. ''Jednu chvíli mě šikanuješ a najednou se začneš chovat mile.'' Zamračím se a tašku si od něj vezmu zpět. Jdu pomalu domů, ale on šel celou dobu za mnou. Zabouchl jsem mu dveře před nosem a nákup uklidil na své místo. Někdo zaklepal na dveře. Bylo mi jasné, že to byl on. Otevřel jsem. ''Co chceš?'' zeptám se.''Krom tebe chci s tebou aspoň ven nebo někam na skleničku.'' Pokrčí rameny. Trochu se začervenám. ''Nikam s tebou nejdu.'' Řeknu mu. ''Pokud nechceš, aby se stalo něco tomu Keisukemu, tak půjdeš rád.'' Ušklíbne se. Hned ztichnu, když začne o Keisukem. ''Dobře.. Půjdu..'' Řeknu sotva slyšitelně. ''Tak pojď.'' Usměje se na mě, chytí mě za ruku a vytáhne ze dveří. Ještě jsem byl oblečený a i obutý, takže to bylo v pořádku. Zamkl jsem a šel za ním. Došli jsme k nějakému domu. Podle vyndavání klíčů z kapsy jsem pochopil, že jde o jeho dům. ''Pojď dál.'' Řekne. Jen mlčky vejdu a zůstanu stát na chodbě. ''Sundej si boty a i bundu. To ti mám říkat co máš dělat?'' Zeptá se. ''Ne..'' Zamumlám. Poslechl jsem ho. Odvedl mě do obýváku, kde mě posadil na gauč a šel pryč. Po chvilce se vrátil se skleničkama a v druhé ruce držel víno. ''Já nebudu pít..'' Řeknu když mi začne nalévat. ''Jedna sklenička tě nezabije.'' Usměje se na mě. Něco jsem si pro sebe zamručel, ale pak upil.

Z jedné skleničky se to změnilo na několik, po kterých se mi už celkem motala hlava. Seděl vedle mě a to celkem blízko. Díky alkoholu cokoliv řekl, tak jsem se smál. ''Víš, že jsi jinak v pohodě kluk?'' Zasmál jsem se. ''To jsem rád, že si to myslíš.'' Řekne a pak mě pohladí po tváři a políbí. Snažil jsem se ho od sebe odstrčit, ale byl silnější než já. Jazykem mi přejel po rtu, abych mu tak umožnil se dostat do mé pusy. Zamračil jsem se a kousnul ho silně do něj. Syknul a pak mi dal facku. Chytil jsem se za bolavou tvář. Zatahal mě za vlasy, abych se mu koukal do obličeje. Zase mě políbil, ale tentokrát se jazykem probojoval i do mé pusy, kterou začal kousíček po kousíčku zkoumat. Neoplácel jsem to. Přišlo mi to nechutné. Rukou mi začal jezdit po hrudi a pak mě zbavil trička. Když se mi snažil sundat kalhoty, tak jsem se zase začal vrtět. ''Ne!'' Vypísknu, když mi je stáhne a prstem zavadí o lem boxerek. Políbil mě na hrudník a prsty dráždil jednu mou bradavku. Druhou olízl, začal jí žužlat a někdy i skousl mezi zuby. Tiše jsem zavzdychal. Ušklíbl se. Rukou mi jezdil po břiše. V boxerkách jsem měl už menší problém, ale to hned přešlo. Odtáhl se ode mě a sundal si jeho tričko. Pak i kalhoty. Stáhl mi boxerky. Zase jsem sebou začal házet a do očí se mi pomalu draly slzy. ''Nehýbej se a bude se ti to i líbit.'' Pohladil mě po tváři. ''Jen se uvolni.'' Řekl mi a políbil mě. Hlavou jsem ucukl. Jedním prstem do mě vniknul. Začal jsem se vrtět a snažil jsem se to dostat pryč z mého těla. Bylo to nepříjemné. ''Nehýbej se!'' Okřikl mě. Hned jsem se snažil uvolnit, ale vůbec to nešlo. Přidal pak i druhý a začal s nimi pohybovat a různě je od sebe roztahovat. Bolelo to.. Zase jsem se začal vrtět. ''Nech toho.. Prosím..'' Začal jsem ho prosit. Po tváři mi stekla slza. ''Přestaň.'' Zamračil se. ''Prosím.. Nech mě být..'' Vzlykl jsem. ''Myslel jsem, že to půjde po dobrým a že si to i užiješ. Jsi tvrdohlavý, když mě nenecháš tě ani připravit.'' Řekl už naštvaně. Sundal si své boxerky a na jeden příraz do mě vniknul až po kořen. Bolestně jsem vykřikl a slzy mi začaly téct z očí. Neřešil, že mě to bolí. Začal se ve mně hned pohybovat. ''Nech toho! Prosím.. J..já tě prosím.. Nech mě.'' Vzlykal jsem. Ignoroval mě a stále pokračoval. Po dalších pár hrubých přírazech se do mě udělal a pak ze mě slezl a šel se osprchovat. Schoulil jsem se do klubíčka, obejmul své nohy a naplno se rozbrečel. Vypadalo to, že jsme mohli být kamarádi, že se to udobřilo, ale pak se stane tohle. Vůbec jsem se kvůli ostré bolesti nemohl pohnout. Strašně to bolelo. Když vylezl z koupelny, tak jsem šel já do sprchy. Domů jsem se dostal ani nevím jak, ale hned jsem usnul.

Další den jsem byl s Keisukem venku. Naklonil se, že mi dá pusu a já uhnul hlavou a zase se mi do očí hrnuly slzy. ''Děje se něco?'' Zeptal se mě starostlivě. ''Ne, nic.. Jen jsem si vzpomněl na dědu..'' Zalžu mu. Obejme mě a já sebou trhnu. Rozklepal jsem se. ''Je ti zima?'' Zeptal se. ''Není..'' Zamumlám. Pustil mě a koukl se mi do očí. ''Shuu, Co se děje?'' Zeptal se starostlivě. ''Nic se neděje..'' Zase jsem zalhal. ''Jsi smutný..'' Řekne mi. ''To jen ten děda.'' Odpovím. Je hnusné, že se takhle vymlouvám na dědu a Keisukemu lžu. Povzdychne si. Každý jeho dotek mě strašně děsil. ''Bojíš se mě?'' Zeptal se. ''Ne..'' Zakroutím záporně hlavou. Sakra.. Vždyť já ho podvedl! Podvedl s klukem, který mě šikanuje! Teda.. Nedalo by se tomu říkat podvod. Spíše mě znásilnil. Já to nechtěl! Rozbrečel jsem se tam. Co když se to dozví a pak mě opustí? Nechci ho ztratit.. Je mi jasné, že k němu něco cítím, ale nemohu se mu jen tak vyznat. Na to jsem moc stydlivý, ale jestli se to dozví, tak mě bude nesnášet. Co já pak budu dělat? Nesmí se to dozvědět. Uběhl týden co jsme už spolu. Bylo by to krásnější jen kdyby nebylo Reie. Nesnáším ho. Bolelo mě pak celé tělo a i když jsem mu říkal, že nechci tak to udělal. Byli jsme ve škole a já byl na chodbě s Keisukem. Seděl na gauči, který tam byl pro žáky, aby si povídali nebo tam mohli svačit. Keisuke seděl na gauči a mě si posadil na klín. Svačili jsme spolu. Během toho týdnu jsem se pak zas začal chovat celkem v pohodě, ale to jen díky Keisukemu, který se mnou byl každý den. Viděl jsem jak jde po schodech dolů Rei. Otočil jsem od něj hlavu a trochu víc se přitiskl ke Keisukemu. Jen jsem slyšel jak se Rei zasmál. Přišel k nám. ''Ahoj zlatíčko.. Tak co? Jak se ti daří?'' Ušklíbne se a pohladí mě po tváři. Keisuke se zamračí a jeho ruku z mé tváře hned odstrčí. ''Nesahej na něj.'' Zamračí se. ''Pročpak neodpovídáš? A jestli pak už ví tady Keisuke, co se stalo?'' Ušklíbne se. Hned se na něj kouknu pohledem, který dával jasně najevo jestli to myslí vážně. ''Ne.. Prosím..'' Řeknu se slzama v očích. ''Co se stalo?'' Zamračí se Keisuke. Rei se na něj koukne. ''Ále.. Jen tohle štěně-'' nestihl to doříct a já ho hned přerušil. ''Neříkej to!'' Začal jsem už naplno brečet. Rei se jen ušklíbl. ''Tak dobře no..'' pokrčil rameny a otočil se k odchodu. Pak se zastavil a jen otočil hlavu. ''Jen ti řeknu Keisuke.. Je v tom dobrý.'' Ušklíbnul se a odešel. Keisuke na mě koukne. ''Ne.. Že ne? Že tys s ním nespal?'' Zeptal se. Já se na něj jen koukl a zase jsem se rozbrečel. ''Ty jsi s ním spal?'' Zamračil se. ''Děláš si srandu?'' Řekl naštvaně. ''Nech mě ti to vysvětlit..'' Zamumlal jsem. ''Nechci nic vysvětlovat! Jdi si teda za ním,  když ti nejsem dobrej.'' Položil mě na gauč a vstal, že odejde. Chytil jsem ho za ruku. ''Prosím.. Počkej.'' vzlyknul jsem. ''Nech si to vysvětlit..'' Zamumlám. ''A co? Prostě řekni že ti nejsem dobrý.'' Řekl. ''Ale tak to není!'' Řekl jsem ubrečeným hlasem. ''Tak jak?'' Zeptal se a kouknul na mě. ''Nemůžeme to probrat až po škole?'' Povzdychnu si. ''Dobře..'' Řekl. ''Keisuke?'' Zamumlám. ''Co?'' Zeptal se. ''Mám tě moc rád..'' Řekl jsem s červenými tvářemi. Obejmul mě a pohladil po vlasech. ''Nebreč ano?'' Šeptnul. Jen jsem přikývnul. Chvíli jsem se nechal objímat a pohupovat do stran, ale pak jsem mu to už musel říct.. Nezvládnul bych to do konce vyučování. ''Já to nechtěl..'' Řeknu mu. ''Jenže on mi řekl, že jestli s ním nepůjdu ven nebo se napít, tak že ti něco udělá..'' Řekl jsem a zase jsem se rozbrečel. ''Vážně jsem to nechtěl!'' Vzlyknu. ''Ale on... On mě znásilnil..'' Stisknu jeho tričko v rukou. ''Omlouvám se.'' Špitnu. Zůstal na mě překvapeně koukat. ''Jak dlouho?'' Zeptal se. ''Týden..'' Odpověděl jsem. ''Proč jsi mi to neřekl?'' Kouknul se na mě. ''Já.. Já se bál, že mě budeš nesnášet..'' Řeknu. Obejmul mě pevněji a pak mě políbil. ''Já tě přece miluju..'' Usměje se trochu a pohladí mě po tváři. ''Ale takové věci si pro sebe prosím nenechávej.. Chci vědět co se děje..'' Zamumlal. ''Dobře.'' Přikývnu a trochu se pousměju. Stoupnu si na špičky a políbím ho znovu. ''Taky tě miluju..'' řeknu celý rudý. Keisuke se šťastně usmál. ''Jen prosím.. Neřeš to.. Nic s tím už neuděláš..'' Zamumlám. ''Si myslíš, že bych tohle jako neřešil? Tohle řešit budu!'' Řekne mi naštvaně. ''Nikdo mi na tebe nebude sahat.''