Šikanován ve škole

21.- Já se ptám a vy odpovídáte

,,Shuu! Soustřeďte se, prosím." Napomene mě dnes už po několikáté učitelka. ,,Omlouvám se." Řeknu hned natož si ona jen povzdychne a dál pokračuje ve výuce. Musím říct, že mi Rei pěkně popletl hlavu. Neustále jsem myslel na to, co se stalo, když u nás byl a rovnou i na školní výlet.

Perníček od něj jsem musel schovat vždy, když k nám šel Keisuke, protože by ho vyhodil a nebo zničil. Mohl bych zmínit to, že matka mě přijala takového jaký jsem a s Keisukem celkem už vychází, ale co si budeme. Reie úplně miluje. Neustále se na něj ptá, kdy zase přijde na návštěvu a dokonce mu chtěla po mně poslat svačinu do školy, ale to jsem jí naštěstí vymluvil. Už to bude za chvíli rok co tady bydlím takže i s Keisukem to spolu táhneme rok, i když jsem měl nějakou dobu vážně pochybnosti kvůli Reiovi.. Keisukeho mám rád, ale teď si nejsem zrovna moc jistý jak moc ho mám rád. Myslím si, že to tuší, že mám teď nějaké pochybnosti poslední dobou, ale nic na to neříká. Začal se více snažit, začal být zase o něco milejší, ale někdy prostě řekne něco hnusného i když třeba nechce. Uznávám, že za to někdy mohu já sám, protože jsem byl myšlenkami úplně jinde a tak se urazil, že se mu nevěnuji. Měli jsme i několik větších hádek kvůli Reiovi, který mě třeba jen na chodbě ve škole pozdravil nebo kvůli tomu, že mi napsal a Keisuke si to přečetl a hned byla hádka na světě. Domluvil jsem se tedy s Reiem, aby mi nepsal, když budu s Keisukem, že je pak zle.

Táta přijel po delší době domů a protože teď bylo volno tak chtěl jet se mnou a mamkou na chatu. Nebyl jsem vůbec proti, když jsem jen pomyslel na přírodu kolem chaty, kde jsem strávil část svého dětství a navíc to bude hezké se vrátit na chvíli zpět. ,,A nechceš vzít sebou i Keisukeho?" Zeptala se mamka mile. Nevím jestli ho tam zrovna chci. Rád bych na chvíli zmizel a nebyl s ním v kontaktu, abych si to v hlavě pořádně urovnal. Zakroutím záporně hlavou. ,,Trochu jsme se chytli a nechci kvůli tomu kazit dovolenou na chatě." Řeknu jí. ,,Tak byste se usmířili. Na to je příroda nejlepší." Usmál se otec. Sice s tím měl problém, ale snaží se být dobrý rodič a sám mi řekl, že budu jeho syn ať už si domů přivedu kluka a nebo holku. ,,Tati, ne.. Potřebuje trochu vychladnout." Pousměju se. Jen přikývne. ,,A co Rei?" Napadlo mamku hned po chvíli. ,,Já vím, že ho máš ráda, ale nemyslím si, že po návratu z chaty, kde by se mnou byl Rei místo Keisukeho byl Keisuke v pohodě." Uchechtnu se trochu. ,,To je pravda." Přikývla.

*****

Když dorazíme po několika hodinové cestě na chatu tak si odnesu věci dovnitř. Byla tu cítit krásná vůně lesa, který se rozléhal kolem. Cestou sem jsem si napsal pár zpráv s Reiem než budu odtrhnut od signálu, který na chatě vážně nebyl. Když už se našla čárka tak to byl zázrak.

Keisuke jediné co věděl bylo to, že jedu s rodiči pryč, ale kam jsem mu moc neříkal. Byl by schopný sem za mnou přijet a to jsem nechtěl. Hned po vyskládání věcí do skříně z kufru jsem pomohl tátovi s rozděláním ohně, že budeme grilovat.

Další den se hned ráno po snídani vydám projít. Miloval jsem to tady. V lese se daly najít i skály na které jsem vylezl a byl z nich nádherný výhled. Sednu si a s úsměvem to pozoruji. Na chvíli zavřu oči, abych si tak lépe ten obraz vryl do paměti. Hned se mi vybavil Rei. Nevím, proč zrovna on a ne Keisuke. Musel jsem se usmát nad tím jak se snažil kvůli mně nekouřit, ale po pár dnech to prostě nevydržel a zapálil si a pak přišel s provinilým výrazem, že to nevydržel.

Co udělal pro mě Keisuke?
Především mi pomohl hned první den co jsem byl ve škole právě s Reiem, který mě chtěl z nějakého důvodu zmlátit což se mu i povedlo. Rei mi hodně ublížil, ale to svým způsobem i Keisuke.. Oba mi ale i pomohli. Rei tu pro mě byl, když jsem se pohádal s Keisukem a vždy si mě poslechl i když ho to štvalo, že mu vyprávím o svém příteli, když ke mně něco cítí. Bylo to ode mě hnusné, když teď nad tím tak přemýšlím. Ignoroval jsem jeho city ke mně a v klidu jsem mu vyprávěl o svých problémech a hádkách s klukem, kterého vlastně ani nemá moc v lásce, ale i tak kvůli mně si to vyslechl a snažil se mi pomoct.