Po snídani jsme si šly oba lehnout po tom včerejšku.
Lehla jsem si a dal do uší sluchátka, pustila jsem si Saltatio Mortis. Pomalu jsem usínala, když v tom mě někdo začal šimrat na tvářích. Já se vzbudila a sundala si sluchátka.
Stál tam Till.
"Ee.. Entschuldigen mich" řekl.
"ES ist gutes" řekla jsem a usmála jsem se na něho.
"Přišel ti balík :)" řekl a až teď jsem si všimla těch vypracovaných svalů.
"Je děkuju" řekla jsem.
'Jo a dobrou" řekl se smíchem.
Otevřela jsem balík a v něm bylo oblečení, o které jsme volala mamce. Musela to poslat expresem. Všechno jsem vybalila, ale na spod krabice bylo ještě něco. Byl to dopis.
Stálo v něm:
Ahoj, Sab
Vím že nevíš kdo jsem, ale tajně doufám že si to přečteš celé a dozvíš se co se stalo..
Byla jsi ještě malá a já ti chtěl koupit dárek. Šel jsem do obchodu, ale byla tam vloupačka.. Jenže obvinili mě.. Že jsem ukrad věci a pobodal prodavačku. Proto jsem nemohl být s tebou .. Dali mi 10 let natvrdo a potom jsem ztratil kontakt s tvoří mamkou... Až teď jsem vás našel a už vás nikdy neopustím. Ale slib mi že mi zavoláš.. Tvoje máma neví že ti píšu.. Nechce aby si mě znala.. Zde je moje číslo 457...
Tvůj Táta
Dočetla jsem a ukápla mi slza. Teď už vím kdo byl ten chlapík u nás doma...
Chtěla jsem mu zavolat, ale dneška jsem už neměla sílu na to to udělat..
Přemýšlel a jsem, proč mu máma nevěřila a proč se nějak neobhájil.. Ale teď vím že už zase mám tátu.. Můj život se začíná obracet k lepšímu..
Po chvilce jsem usla.
Tak:) kratší část na přání :)
Pokud se vám to líbilo zanechte prosím "lajk" abych věděla že mám pokračovat.. :)
