Po dlouhé líbačce jsem se rozloučila s Lukym a ostatními spolužákama, učitelkama jo a dokonce i s řidičem autobusů :D
Ještě jsem zavolala mamce aby mi poslala balíkem oblečení apod.
"Tak jedem?" zeptal se mě Christoph.
"Jedem" usmála jsem se.
Přijeli jsme do vili, ale samozřejmě nikdo nic nevěděl krom náš dvou.
"Jdeme oslavovat?" zeptal se Christoph všech.
"Proč?" zeptali se sbrově.
"No, Sab udělala maturitu !"
"Jako vážně?" řekl Richard.
"Ja, ja " řekla jsem a všechny je objala.
Až do večera jsme pili, jedli, hráli a smáli se.
Bylo už ráno, no spíš poledne.
Trochu mě bolela hlava, ale dalo se to přežít.
"Gutten Morgen" řekl Christoph.
"Hallo" řekla jsem a zivla.
"Co kdyby jsme si dnes udělali náš den?" navrhl
"Jasně" usmála jsem se.
On se šel nachystat.
Já si na sebe vzala černý džíny a triko na ramínka, černou bundu a normální tenisky (už tak jsem byla vysoká dost).
Pak řasenku a pudr jo a linky.
Ještě jsem si chtěla učesat vlasy ale v tom...
"Mein Herz Brennt" (jo měla bych si změnit vyzvánění, už ho mám dlouho)
"Ano?" zeptala jsem se.
"Ahoj Sab tady Terez" řekla.
"Počkej Terez? Od nás z ulice?"
"Jo" řekla.
"Jako vážně? Pořád jsi ve Francii?" zeptala jsem se.
"Ne, už jsem doma a proto jsem se tě chtěla zeptat jestly někam Nechceš zajít? Už jsme se dlouho neviděli"
"No, hele promiň já jsem teď v Německu, ale příští týden zajedu domů a budu tam den " řekla jsem.
"A co tam děláš?" zeptala se.
"No, hele já ti to vysvětlíme příští týden okej?" řekla jsem
"Okej, tak čau"
"Ahoj"
Mezitím jsem sešla dolů.
"Jdem" zeptal se.
"Jdeme nebo jedeme?" usmál a jsem se."
"Jedem" řekl.
Během cesty někam (nevím kam jedem, Prej je to překvapení)
jsme si pouštěli německej metal, ale i ostatní.
"A jsme tady" řekl.
"Okej, ale kam jdeme? Ještě si mi to neřekl" usmála jsme se.
"No, uvidíš" řekl a šibalsky se usmál.
Šli jsme do takové velké budovy. Mrakodrapu.
Výtahem jsme vyjeli do asi 9 patra. Měla jsem mít zavřený oči.
"Uberraschung!" řekli všichni sborově.
Já otevřela oči a byli tam Oomph! "Ou meine Gott! Danke, danke, danke!" říkala jsem pořád dokola.
Bavili jsme se popijeli a byla jsem už docela na mol, ale byli tam Oomph! Nemůžu teď odejít :D
Byli jsme tam asi do 23:00 a pak jsme vyrazily. Pořádně jsem se s Oopmh! Objali a rozloučily.
Cestou do vůli jsem mu hrozně moc děkovala a když jsem byla namol taky jsem si ho tak trochu chtěla vzít (no i tak bych chtěla).
Tohle mi povídal ráno při snídani.. Nejmíň 3x jsem ho požádala o ruku, asi 5x jsem se ho ptala kolik mu je a asi 2x jak se jmenuje.
"Okej už nebudu pít" řekla jsem.
"Určitě?" řekl s úsměvem
"Ne" začali jsme se smát.
"Nemůžu být abstinent, jsem moravák" řekla jsem
A další záchvat smíchu.
Až pak jsme začali snídat. :)
Jej, děkuju za sledovanost ^^
Přesáhneme 500? :D
