I need you || myg✓

8. Potřebuji tě

,,Jak se cítíš Yun?"optala se Bin se starostí v hlase a pomalu si přisedla k oslovené dívce.

SooYun hleděla prázdným pohledem před sebe ,ze kterého se nedala vyčíst jakákoliv emoce.

,,Hej, Yun,"zvolala Bin a prsty luskla před jejím obličejem.

,,Proč to udělaly Hyung? Proč mi nic neřekli?"z jejích rozklepaných úst unikl jeden vzlyk, který následovalo několik dalších.

,,Třeba ti jen nechtěly ublížit,"řekla konejšivím hlasem a rukou, která byla Yun blíže , ji objala kolem ramen.

,,V-vrátí se?"s nadějí vzhlédla ke své kamarádce, která nepatrně přikývla.

,,Už se netrap. Jak odchodem kluků, tak YoonGim,"ano, stále byla zničená tím co ji její první láska řekla.

,,Nedokážu se jím přestat trápit Bin. Jediný na co dokážu myslet je on,"povzdechla si a svá víčka přitiskla k sobě.

Bojovala sama se sebou.

Jedna její část YoonGiho nenáviděla, ale ta druhá, silnější část ho potřebovala a bohužel i beznadějně milovala.

I need you YoonGi.

°°
,,Saranghae Yun,"zašeptal. Palcem přejel po displey-i jeho mobilu na kterém byla dívka. Dívka ,která ukradla jeho srdce.

Každným dnem, který trávil bez ní si uvědomoval jak moc ji miluje a jak mu chybí.

Avšak byl až moc tvrdohlaví aby si uvědomil že udělal chybu.

Ale místo toho aby ji zavolal či jen napsal sedí na své posteli a sepisuje dlouho do noci/ rána texty písniček, které jsou plné ji.

V každé písni, kterou doposud napsal se zmiňuje o ní.

Každý z kluků to věděl, avšak tvrdohlaví YoonGi si to nehodlal přiznat.

,,Kdy už to konečně pochopíš?"ozvalo se od dveří ke kterým YoonGi zvedl pohled.

Mezi futrama stál Jin.

,,Hyung  .Kdy už ty konečně pochopíš že jsem se přes to přenesl?''naklonil hlavu na stranu.Mezi svými zuby tiskl spodní ret, kvůli lži kterou právě vypustil z úst.

,,Proč si to už konečně nepřiznáš? Milujěš jí, vidím to na tobě,''zvolal a dvěma ráznými kroky došel k chlapci, který ho sledoval.

Mladšímu praskly nervy.

,,Fajn, máš pravdu! Všichni tady máte pravdu! Miluju jí a udělal jsem chybu. Stačí ti to?''zakřičel bez povšimnutí stékajících slz z jeho očí.Tak dlouho to v sobě držel.Všechnu tu bolest, kterou celou tu dobu cítil...

,,Neplač.''vydechl.Přisedl si ke svému mladšímu, zlomenému kamarádovi a co nejpevněji ho objal. YoonGiho uplakaný obličej spočinul na staršího rameni.V tuhle chvíli si připadal tak slabě, křehce.

,,Už se to nedá vrátit zpět Hyung. Všechno jsem totálně posral,''vzlykl.Až teď si uvědomil svoji chybu.

Ale teď je až moc pozdě.

I need you Yun...