,,Konečně do- ... proč se tam svítí?"Svým pohledem sledovala dveře vedoucí do tělocvičny, kterou před hodinou opustila.
,,Zase nezhasli."Protočila očima a s unuděným výrazem se rozešla k tělocvičně aby mohla zhasnout.
Prudce otevřela dveře, ovšem místo zhasnutí se zarazila.
,,C-co to sakra?"
Těkavým pohledem sledovala cestičku z rudých lístečku růží oplocenou několika svíčkami až na její konec kde stál ....
,,Yoongi?"Nevěřícně se na něho ušklíbla.Tohle přeci nemohl udělat on.
,,Ahoj."Lehce se na ni usmál a pomalým krokem se vydal až k dívce, která stála stále na tom samém místě jako opařena.
Nespouštěl z ní pohled.Byla tak nádherná a on měl konečně možnost ji získat zpět.
,,Yun, teď mě poslouchej prosím."S nadějí ji věnoval jeden nepatrný ale přesto nádherný úsměv.
,,Dobře."Špitla zatímco si nervòzně hrála s prsty.
Yoongi se zhluboka nadechl.Teď má konečně možnost a nehodlá se ji vzdát.
,,Vím že to bude znít šíleně, ale .... náš rozchod ..''
,,Sugo já tohle nehodlám řešit."Přerušila jej.
,,Nech mě domluvit Yunnie-ah."Zaskučel a do každé své dlaně chytl maličké ručičky dívky stojíc před ním
,,Byla to chyba."Dokončil svoji větu, ale když se nadechoval k pokračování jeho monologu znovu jej Yun přerušila.
,,Tak proč si se se mnou teda rozešel?"Vykřikla.
,,Protože jsem měla strach!Bal jsem se toho že když odjedu najdeš si někoho jiného.Někoho kdo by s tebou byl kdybys to potřebovala zatímco jsem já byl pryč."Sklopil pohled.
Tak neskutečně se mu ulevilo.
Ovšem Yun stála s otevřenými ústami hladíc na blonďatého chlapce před ní.Nevěděla jak se zachovat, v hlavě měla dočistý zmatek.Co má dělat?
Měla by mu skočit kolem krku nebo jej poslat k šípku.
Zaslouží si být konečně šťastná.
,,Yoongi ....."
ČTEŠ
I need you || myg✓
Fanfiction,,Proč mu nechceš dát šanci?'' ,,Protože ho nenávidím!'' ,,Že ho nenávidíš?Velmi dobře víš že to je jen fráze, kterou si v duchu opakuješ pořád dokola aby si zapomněla na to, že i po tom co všechno se stalo ho stále moc miluješ ....''
