Sophie dcera oberjarla

Vlčí vítr

Šla jsem s Willem a Haltem zpátky do města. S Willem se krásně povídá, ale Halt jen občas něco zabručí.
"Wille! Halte! Kde jste byli?" běžel k nám Svengal a zastavil se, když mě uviděl. Usmála jsem se a šibalsky mu zamávala. Zamračil se a něco zamumlal.
"Erak Vás už hledá. Za chvíli vyráží vaše loď." ukazoval na Willa, ale na Halta ne a nad tím musel Will protočit panenky a zasmát se.
"Neukazuj jen na mě, to tenhle stařík se mi ztratil. Proto jsem taky byl pryč." oddělal Svengalův prst a namířil ho na Halta.
"Jakej stařík, skrčku?" narovnal se Halt a nasadil krutý pohled.
"Nejmladší nejsi, Halte... ." řekl Will a dál ruce v bok.
"A ty Flóro! ..." ukázal na mě Svengal. "Ježda to bude kázání, tak já letím!"
"Nikam! ... co jsi tam dělala ty?"
"Spolčovala se s Temuždajama!"
"Cože?!" vyvalil oči div mu nevypadly z důlků. Will se na něj podíval a zrudl.
Nakonec vyprskl smíchy a spadl na zem. Já se na něj otočila, usmála se a vrátila se k Svengalovi.
"To byl vtip Svengale. Dívala jsem se na tohohle jelena a pak přišel jeho vrah a po něm jeho poskok Rozplác a vydali jsme se zpátky." usmál se na mě a já udělala totéž.
"Jakej poskok Rozplác?" udivil se Will a dělal, že je uražený.
"Ten co se před chvíli přeci Rozplác. Používej někdy to co máš v hlavě. Pokud ti to tam zůstalo." neodpustil si Halt suchou poznámku.
"Z toho tvého učení u tebe, mi tam nic nezůstalo! Protože by učeň neměl dělat domácí práce."
"Ale, ale, hošánku. Kdo tě odtud dostal. A nebo z jiných problémů? Ano já! Ten stařík!"
"Sophie, Erak popluje pryč, takže máte čas uklidit." zašeptal mi Svengal a šel k těma dvěma.
"To by stačilo!" zaburácel svým hlasem a oba se na něj otočili.
"Vaše loď už čeká." řekl mile a ukázal na mě známou loď. A jim určitě také protože se usmáli.
"Takže nás odváží Erak?" zeptal se Will
"Ano."
"A hádám, že ty tam budeš taky otravovat." zeptal se Halt a cukaly m koutky úst.
"Jo!" vyštěkl Svengal a hned sklopil pohled a zamumlal "promiň".
"Vlčí vítr. " zamumlala jsem a šla s němi k molu.
Nastoupili na loď. Natáhli plachtu a vyrazili.
Will, Halt, Svengal i Erak na mě mávali. Zamávala jsem jim také a ukryla slzu. Pak jsem se obrátila a šla do hradu.
Tak jsme s ostatními uklidili, protože když tu není pán tak vždy uklízíme.
Až bylo vše hotovo, byla už noc.
Druhý den byl nudný. Byla jsem v lese, u mamky.
Po obědě se v jídelně otevřely dveře a ozval se nám známý hlas se známou prosbou: "Kuchaři! Mám hlad jako vlk! Rychle něco ukuchtěte!" plácl sebou oberjarl do židle a zavřel oči.
"Pane teď když jsme zpátky bychom mohli řešit..." dál jsem neposlouchala. Donesla jsem jídlo na stůl a všimla si u dveří kluka.
"Oh, Danieli! Netušil jsem, že prijedeš tak brzo!" byl to oberjarlův synovec, jeho rodiče umřeli v bouři na lodi, Erak je jeho poslední rodina. Vlastně nevlastní. Jeho otec, když mu umřela matka, si domů přivedl ženu s dcerou. To je syn té dcery a dál si to domyslíte. Byl vysoké postavy, svalnatý milý a hezký. Nejspíš o dva roky starší.
"Ano strýci, dorazil jsem dříve." odvětil a Erak ho zavedl ke stolu.
Bezva, má knížku, mluví jak princátko, takže je rozmazlenej né milej.
Odešla jsem do kuchyně a další holka kolem mě prošla. Otočila se ve dveřích, když uviděla toho Daniela a udělala úšklebek.
Když se za ní dveře zavřeli, vyprskla jsem smíchy a ona až se vrátila taky.
"Bože Soph, co to tam je za princátko?" ukázala ke dveřím a dala ruce nad hlavu.
"No nevím, Em. Nejspíš synovec."
"Jo, Soph. Dneska je v hospodě hudba, příjdeš? Bude tam i Lukas!" odtancovala a já na ni zavolala, že jo.
Večer jsem letěla přes náves a na molu sedělo princátko a asi malovalo západ slunce, nebo co já vím co.
Otočil se ke mně a díval se na mě chvíli.
"Soph!" uslyšela jsem z hospody a rozběhla se tam.
"Em, jaké překvapení!" usmála jsem se na ní a ona se 'poklonila' ,obě jsme se rozesmály.
Vešli jsme dovnitř a zvuk hudby mi zazněl v uších. Po tak dlouhé době! pomyslela jsem si a šla ke stolu.
"Čao holky."
"Čau."
"Soph, kdo je ten sexy kluk ne mole!?"
"Oberjarlův synovec Daniel."
Holky se mě vyptávali a občas se zasmáli.
"Soph, Lukase vzali na nějakou loď.Dneska odjel." řekla mi jeho sestra a šla tancovat.
Za chvíli se ve dveřích objevilo princátko a všechny holky ho šly přivítat.
Oh bože, jsem obklopena exoty a holkama co po nich jedou. Objednala jsem si jedno pivo a sledovala vše kolem.
V tom se dveře rozrazily a v nich stál Svengal. Projel všechny pohledem a zastavil se u mě. Přišel ke mně a naznačil ať jdu za ním.
"Co se děje?"
"Erak jel k Hadí stezce. Chce zkontrolovat sousedy, ale chtěl jet sám a já se tak nějak obávám, že by tvoji zručnost s lukem, viděl jsem tě, jak z toho co jsme vzali Temuždajům střílíš, vem si nejrychlejšího koně a jeď za ním, ale ať o tobě neví." otočil se na mě  a já v jeho očích viděla prosbu.
"Tak jo, ale ten luk si chci nechat a vrátíš mi mého zrzka." usmál se a kývl.