Chapter 13

217 14 0
                                    

Přidávám poznámku autora na začátek, abych upozornila, že tahle část je víc než dost 13+ a jsou tu sem tam i vulgarismy, jestli se tomu tak dá říkat teda :D Nejsem si jistá, jestli tady tyhle scény, co píšu jdou vůbec číst, tak prosím když tak o schovívavost, děkuji a užíjte si to, je to první část, která je napsána JENOM v přítomnosti :)

OLIVIA'S POV

„Já... jo," zašeptala a polkla. „Jenomže... uvědomila jsem si, že ty jsi vlastně byl jediný, kdo mě viděl, kdo mě cítil nebo... kdo mě prostě měl v tomhle smyslu a... vyhodila jsem ho v ten moment, kdy-"

„Ne tohle mi neříkej," přerušil mě a na chvíli zavřel oči. Začínala jsem se cítit provinile, že jsem mu to řekla. Ve skutečnosti jsem s tím chlapem, od kterého už neznám ani jméno, ukončila dřív, než mi stihl sundat spodní prádlo. A to, že se mu to rozhodně nelíbilo, odcházet z mého bytu, přesněji z mé ložnice, už byla druhá věc. „Viděl tě nahou?" zeptal se šeptem a pootevřel oči. Nechápala jsem, co na tom záleží, ale popravdě jsem zavrtěla hlavou. Vypadalo to, že se mu ulevilo a já bych se za normálních okolností uchechtla nebo protočila oči.

„Dovedla mi ho před práh, téměř v zubech, Jess. Bylo to asi půl roku potom. Všimla si, že abstinuju v sexu a snažila se mi ‚pomoct'," slovíčko ‚pomoct' jsem naznačila prsty v uvozovkách a na rtech se mi vytvaroval mírný úšklebek.

„Takže jsi vlastně neměla sex od doby, co jsme se rozešli?" pozvedl nade mnou obočí a v  se mu blýsklo.

Zavrtěla jsem hlavou a přimhouřila oči. „Vždyť ty taky ne," upozornila jsem ho. „Navíc pro chlapy je to těžší, než pro nás," dodala jsem důležitě, i když jsem spíš lhala, než říkala pravdu.

„Aha," řekl uznale a pokývl hlavou. „No a... co kdybychom trochu přerušili abstinující období?" zeptal se a nahodil svůj lišácky křivý usměv, přičemž v jeho očích to jiskřilo jako dvě prskavky na Silvestra. Bříšky prstů mi přejel po bocích nahoru a dolů a mě naskočila husí kůže na... snad úplně všude.

„To bychom možná mohli," zašeptala jsem okouzlená už jenom jeho prsty bubnujících do mých boků. Své dlaně jsem položila na jeho prsní svaly a sevřela v pěst jeho tričko. Celou dobu sledoval mé počítání, a jakmile jsem si ho za tričko přitáhla blíž k sobě, pousmál se. Nijak jsem na jeho poloúsměv nereagovala a hned jsem ho políbila. Adam mi okamžitě pevně stiskl boky a tím si mě na sebe natiskl více. Povolila jsem dlaně, ve kterých jsem drtila jeho tričko a přesunula je za jeho krk, kde jsem mu nehty jemně jezdila v krátkých vlascích, které mu na krku mizely do ztracena.

Spokojeně zamručel, když jsem mu jednou rukou projela vlasy zepředu a zase zpátky za krk. Jeho ruce sklouzly z mých boků na můj zadeček, který stiskl a následně mě vysadil na linku. Postavil se mezi mé nohy a pokračoval v naší válce jazyků. Moje nohy se automaticky obmotaly kolem jeho pasu a tím jsem si ho přitáhla ještě blíž, jestli to teda bylo možné. Zasténala jsem, když jeho zuby stiskly můj spodní ret.

Do téhle chvíle jsem si nevšimla, co dělaly jeho ruce, ale teď mi zatáhl za lem trička a v dalším okamžiku mi ho přetáhl přes hlavu, což způsobilo odpojení našich rtů a jeho následné líbání na mém krku. Vzdychla jsem, když si vzpomněl na moje citlivé místečko, které jemně skousl, a já mu za odměnu prohrábla vlasy a jemňoučce ho za ně zatahala. Vydechl mi na krk vzduch a já opět zatoužila po jeho rtech. S pomocí jeho vlasů jsem mu zvedla hlavu a opět ho hladově políbila, což ho donutilo se usmát do polibku a zvednout mě z linky. Přidržoval mě za zadeček a po slepu mě nesl do ložnice. Vylekaně jsem vyjekla, když jsem ne zrovna jemně narazila zády o dveře ložnice. „Promiň," zamumlal a já uslyšela zaštěkání. Odtáhla jsem se od Adamových rtů a podívala se na zlatou kouli v rohu, která nás zvědavě pozorovala. Adam sledoval můj pohled a zavrtěl hlavou. Otevřel dveře ložnice a za námi nohou zase zavřel.

Memories [CZ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat