SPY

You are perfect for me

Louis:

S Niallem jsme se koukali na nějaké filmy a stihli jsme asi tři. Potom jsme si jenom povídali a vyměňovali si názory na krásnou Itálii. Vždycky jsem se sem chtěl podívat a teď mám možnost. Mluvili jsme asi hodinu a pak jsme se rozhodli, že začneme dělat oběd. Chtěli jsme kluky překvapit a uvařit jim. Jo, ani jeden sice vařit neumíme, ale snad se to povede. Proto jsem začal vytahovat suroviny a Niall mezitím hledal hrnce a misky a různé nářadí. Podal jsem mu brambory a požádal ho, aby je oškrábal. Nijak se nebránil. "S radostí ti je naškrábu, ale hlavně mě nepouštěj k otevřenému ohni." Zasmál se a já s ním. Proto jsem si vzal tu těžší část a připravoval lososa, kterého jsme koupili na trhu. Vypadal krásně. Harry bude mít určitě radost. Nechtěl jsem nijak spěchat, protože nevím, kdy se kluci uráčí přijít, ale prozačátek jsem ho nakrájel a posolil a trochu zakápl citrónem. Niall mezitím naškrábal bramnory a já je dal na pec, aby se uvařily hezky do měkka, protože jsme se rozhodli, že uděláme kaši. "No, myslím, že prozatím máme hotovo. Potom stačí nakrájet zeleninu a osmažit lososa." "Já si beru zeleninu." Culil se Niall a já přikývl. Šli jsme si sednout k jídelnímu stolu a já ještě vzal láhev s vodou a dvě skleničky. Zrovna jsem si dosedl, když mi zazvonil telefon.

"Prosím."

"Ahoj, to jsem já. Tak jak vám jde vaření?"

"Ale jo, jde nám to dobře."

"To je fajn, jen jsem ti chtěl říct, že tak za hodinu budeme doma. Ještě musíme vybrat nějaké kuchaře a pak jsem doma, miláčku, ano?"

"Už se nemůžu dočkat."

"To já taky. Co kdyby jsme si večer někam zašli? Třeba jen na procházku nebo na kávu, co ty na to?"

"To by byla krása. Tak dobrá, vaše pozvání přijímám, milý pane."

"Och, děkuji. Od vás pane, je to jako rajská hudba pro mé uši. Stejně jako váš smích, vyslovování mého jména a vaše vzdechy plnící místnost, když vás tvrdě šukám. Těším se na večer, vzácný pane. Miluji vás"

"I já na vás. Sbohem. Také vás miluji."

"Sbohem."

Zakoktával jsem se, ano. A ano měl jsem problém, když mluvil takovým ím sexy chraplákem a mluvil o tom, jak mě šuká. Bože, dost. Mám velkej problém v mých kalhotech. Jsem stoprocentně červený až na zadku, ale to teď zjišťovat nechci. "Dobře, kluci by tady měli být za .... ehm.... hodinu." Niall se na mě koukal a celý se šklebil. "Víš, až zase budeš volat se svým mužem, stiš si to, jo?" Zasmál se a celý se červenal. Bože on slyšel náš rozhovor? Jako vážně? "V klidu, Liam tohle dělá v jednom kuse. Třeba, když jsem ve škole nebo když jsem se spolužáky venku. On si totiž dokáže vybrat vhodnou chvíli. Naposledy jsem byl na trhu a měl jsem to nahlas. Mluvil jsem s prodavačem a Liam mi začal popisovat, jak mě večer přetáhne a celé to povyprávěl do detajlů. Nebyl jsem na tržnici měsíc od toho incidentu." Zasmáli jsme se oba a já už se necítil tak moc blbě. Zvedli jsme se a Niall šel slít vodu z brambor a našťouchal je. Já jsem si vzal pánev a kusy lososa. Jako expert jsem je otáčel, aby se nespálili, ale zase aby se udělaly. Niall zaběhl na zahradu pro snítky tymiánu a jen co jsme dali snítky na maso, dveře se otevřely a v nich stáli kluci.

Harry:

Seděli jsme v práci už hodně dlouho. Nebavilo mě to. Některé jídla byly nechutná, nedodělaná nebo přesolená. Jiná byla zase úplně špičková, ale restaurace nemá dostatek financí, aby zaplatila tolik nových kuchařů. Přece jen nejsme zase tak v plusu, jak jsem si myslel. Minulý šéfkuchař si celkem dost úlýval, protože si myslel, že mu jeho plat nebude stačit. Kretén. Je tady celkem vysokej plat. Vystačilo by to na byt v centru Londýna a tam jsou byty nejdražší. Hnusné jídla jsem předal Liamovi, aby zjistil co tady mají za kuchaře. Většinou pomocníci vařili lépe než kuchaři, ale ne vždy. Někdy to byly pěkný sračky. Neříkám, že já jsem nějakéj perfektní kuchař, ale tohle? To by snad zvládl každej, to co vaří oni. A možná i lépe.