Minulosti neutečeš 1 → Dokončeno

Kapitola 12.

(Demetri)

Netušil jsem co jí udělali, ale zřejmě neudělali dobře. Nessie nezapomíná a nikdy neodpouští.

Měl jsem jí v náruči a šel jsem do hlavního sálu. Během cesty jsem narazil na Taru, jednu ze stráže. "Taro, nikoho, rozumíš, nikoho nepouštěj dovnitř ani ven. A už vůbec ne Culleny." řeknu jí a když přikývne vydám se opět do hlavního sálu.

"Demetri!" vykřikne Jane která už s Alecem čekala před dveřmi a vyběhla proti nám. "Aro zuří, ale chce Nessie vidět a ujistit se že na tom není tak špatně jak jí Felix popisoval. I když, až jí uvidí bude ještě rozzuřenější." vysype ze sebe a zastaví jí až Alec. "Jane, zpomal. Demetri, pojď." poplácá mě po rameně a já přikývnu. Teď jsem si nebyl jistý zda je dobrý nápad jít za Arem. Je nebezpečný i když je v klidu a když je naštvaný je ještě nebezpečnější.

Přecházel k trůnu od trůnu, měl spojené ruce u brady a očima těkal ze strany k straně. Když si ale všiml mě a Nessie, upíří rychlostí se k nám dostal a vzal si Nessie. "Jsou tu i oni?" zeptal se ostře. "Ne, tedy, myslím."

"Jak myslíš?"

"Cestou sem jsem narazil na Taru a přikázal jsem jí aby dovnitř ani ven. Hlavně aby nepouštěla Culleny."

"Velmi dobře, Demetri. Jane, Alecu, postarejte se o Nessie.. Felixy, Demetry, jestli jsou u brány odveďte je do pokoje ale nemluvte s nimi ani jim nic nenaznačte." rozkázal.

Jane otevřela Dveře, Alec si vzal Nessie a odešli a já s Felixem jsme šli k bráně. Už tam byli. "Aro chce abychom vás zavedli do vašeho pokoje, tak pojďte." otevřu jim bránu a oni vejdou. "Vy nás nevyhodíte?" zeptala se Alice. "Na to taky doj..." začne Felix než ho praštím a rozejdu se do hradu. "Jasně." zašeptal a i s nimi se rozešel za mnou.

Šli jsme mlčky k jejich pokoji...

(Jane)

Věděla jsem že se něco stane, ale nevěděla jsem že se stane něco co jí dostane do kolen.

Otevřu dveře od jejího pokoje a pustím ty dva dovnitř. "Počkej s ní tady, vezmu si pro ní nějaké oblečení, umyju jí, obleču a uložím do postele." řeknu cestou do šatny kde jí vezmu tříčtvrťáky, tílko a slabou mikiny. Neměla jsem jí v planá přikrývat.

Přehodím si oblečení přes rameno vezmu si od Aleca Nessie a jdu s ní do koupelny. Jakmile napustím vanu, položím jí do vody a začnu omývat špínu. Měla několik škrábanců, ale to jsem neřešila. Je to zvědavé a čilé dítě. Je schopna si zlomit ruku a nevšimnout si toho jak říká Felix.

Osuším jí, obleču a odnesu do postele. Položím jí na postel a přikryju jí jenom nohy.

"Začínám se bát že to Culleni nepřežijí." řekne po chvíli Alec. "Jak co. Nessie na to nezapomene a ani jim to neodpustí. To je zabije. Aro se bude snažit držet, jestli to zvládne, to nevím ale já mu bránit nebudu."

"Ani já. Demetri rozhodně a Felix si bude buď dělat srandu nebo také ne."

"Díky bohu."

"Jo. Co myslíš že jí udělali?"

"Počítám, že za to může mladý Cullen."

"Jaký mladý Cullen?"

"Edward."

"A jo ten. Asi jo ale co, to nevím ty?"

"Jak to mám vědět, troubo?"

"Já jenom tak. Jdu za Arem, měj se."

Odejde a já se přesunu na postel vedle Nessie. "Určitě to byl Edward Cullen." zašeptám.