Minulosti neutečeš 1 → Dokončeno

Kapitola 7.

(Renesmee)

Demetri držel nějakou upírku pod krkem, Felix držel ve vzduchu nějakého upíra, Jane ležela na zemi a vedle ní seděl Alec. Do brnění určitě způsobil otec tím jak posledního upíra odhodil na zeť a toho teď držel Caius. Jakmile si mě ale táta všiml upíří rychlostí se ke mě dostal a objal mě kolem ramen. "Caiusi, Marcusi, omluvte mě prosím." kývne na ně táta a upíří rychlostí nás všechny dostane ven a zavře za námi dveře. "Tati, co se to děje?" zeptám se ho. "Tady ne, pojďte." vezme mě za ruku a vede nás chodbami k našem pokojím. "Co to máš n ruce?" vyzvedne si mě do náruče když si všimne mého náramku.

"Prý měl být maminky." vyhrnula jsem si rukáv. "No vidíš já ti říkal že ti po matce něco zbylo." mrkl na mě. "Jo." zašklebila jsem se. "Pojďte dovnitř." otevřel nám potom dveře a když jsme byli všichni vevnitř tak jsme se posadili. Dívky seděli mužům na klínech až na Edwarda který seděl sám a já jsem seděla na tátovo klíně. "Tak co se tam stalo?" naléhám na něj. "Ale no tak zvědavče." usmál se na mě a potom až zvážněl. "Tito tři upíři se jmenují Angella, Jack a Michael. Lovily na veřejnosti ve městě a tak je sem Demetri s Felixem přivedli. Nikdo ale nečekal že jsou tak agresivní." pousmál se. "Takže nic vážného?" zeptám se pro jistotu.

"Nic vážného." přikývl s úsměvem. "Tati, mohla bych je zavést třeba na dva dny na lov do těch lesů co jsi mi ukazoval?" zeptám se ho než stihne říct něco jiného a vidím jak se zasekl. "Jak tě to napadlo?" zeptal se a já viděla jak znervózněli i Culleni. "No... Carlisle s Esme se mě ptali jestli bych  nimi chtěla jít na lov. Nejdřív jsem nechtěla ale potom mi řekli jak to mají s lovem zvířat tak mě napadlo že bych jim ukázala ten les kde je zvířat dost a všeho druhu a protože je to docela daleko tak na dva dny." vysvětlím rychle. "Dobře. Ale vy my slibte že na ní dohlédnete." obrátil se k Carlisleovi.

"Bez debat." usmál se. "Se to nezdá ale jí uhlídat je jako pytel blech." zasmál se. "Já jdu do hlavní síně." rozcuchal mi vlasy a odešel.

"Já vám říkala že to povolí." usmála jsem se na ně. "Asi bychom ti měli začít více věřit." usmál se Emmett. "To určitě. Počkejte tady!" vykřiknu a rozběhnu se do tátovo pokoje ke knihovně. Chvíli sem hledala než jsem to našla a rozběhla sem se k nim zpátky. "Sedl jsem si vedle Rose a Emetta a otevřela knihu. "Tady je mapa těch lesů." podala jsem mapu Rose. "Vypadá celkem rozlehle." usměje se. "A máte tam všechny druhy zvířat." dodám.

"Takže v kolik vyrazíme?" zeptala se Alice.  "Tak ve dvě a až přijedeme tak se mnou a Jane můžeš jít na nákupy." usmála jsem se na ní a sledovala tu její jiskru v očí. "Jane chodí na nákupy?" byl Edward překvapený. "No jo. Řádí jako Tsunami." ušklíbnu se. "Ty tu asi nejsi moc často, že?" zeptal se Jasper. "Jak kdy. Když je venku hezky buď poprosíme Taylora který ovládá počasí aby zatáhl slunce nebo jsme tady. Něco vymýšlíme a tak a když je zataženo nebo prší tak jsme venku. Nebo také jezdíme po přírodě. Takže nemusíš mýt strach když bude slunce." usměju se na ní a ona přikývne. "A co chceš dělat potom?" zeptala se Rose. "Já? Buď blbnout s ostatními nebo hrát a zpívat. Pomáhat taťkovi a stýčkům." pokrčím rameny.

"Takže idylka." usmála se Esme a já přikývnu. "Jestli vám to nevadí tak se jdu podívat za Jane." vstanu a oni mě napodobí. "Jistě. Měj se hezky, Renesmee." objala mě Esme. "Když už jsme u mého jména, klidně mi říkejte Nessie nebo Ness. Všichni mi tak říkají." usmála jsem se na ně a když přikývli tak jsem všechny objala. Ano všechny, i Edwarda. "Ahoj!" zakřičím za nimi a běžím chodbami do pokoje Jane.

AHOJ :) POSLEDNÍ DOBOU MÁM VÍCE ČASU A PSANÍ MĚ OPĚT BAVÍ TAKŽE BY KAPITOLI MĚLI RYCHLE PŘIBÍVAT ;) CO BYCH ALE CHTĚLA JE TO, ABYSTE MI DO PŘÍSPĚVKŮ NAPSLI VÁŠ NÁZOR PROTOŽE MĚ TO DOCELA ZAJÍMÁ :) SAMOZŘEJMĚ PODĚŠÍ I KAŽDÉ PŘEČTENÍ, SLEDOVÁNÍ A HLAS :) DÍKY! MS.