3. Chapter

76 9 3
                                    

„Tak teď jsi mě urazila. Za to ti neukážu překvapení, které jsem měl nachystaný." oplatil mi úšklebek a už se chystal odejít...

Překvapení? Pro mě? Od Joea?
„Počkej!" křikla jsem na něho a rozběhla se za ním do davu lidí.
„Jaký přek... Ááááá pane bože Elis!" začala jsem křičet a vrhla se kolem krku mé nejlepší kamarádky.
„Překvapení." usmál se Joe, ale já mu momentálně nevěnovala nejmenší pozornost a dál dusila v obětí Elis, kterou jsem neviděla půl roku, jelikož se její rodiče rozhodli přestěhovat se do New Yorku kvůli práci.
„Lio taky jsi mi chyběla, ale nemusíš mě hned udusit." zachraptěla El kvůli nedostatku kyslíku a já se od ní okamžitě odtáhla a omluvila se jí.
„Kdy jsi vůbec přijela a jak dlouho tu hodláš zůstat?" ptala jsem se. Upřímně doufám, že mi řekne, že tu nějakou dobu bude, protože je tady toho tolik co si musíme říct.
„Přijela jsem včera a budu tu do konce týdne." povzdechne si a vejde do domu, kde to žije.
„Aspoň máme dva dny na to užít si je." usmála jsem se a zamířila k sedačkám, na které jsem zahlédla Drakea a tak soudím, že tam budou i ostatní. A taky že byli.
„Elis? Jsi to vážně ty? Vyrostla jsi a jsi nějaká hezčí. Koukám, že ti New York prospívá." začal se hned bavit Kyle a vtáhnul si El do objetí a to samé udělali pak i ostatní. A když se pak Elis ocitla v objetí mého úžasného bratříčka musela jsem se usmát. Ten její blažený výraz, když se nadechla jeho vůně. Abych vám to vysvětlila. Ona Elis byla už hodně jako fakt hodně dlouhou dobu poblázněná do Julliana a teď když se ocitla v jeho náruči...Váženě se divím, že z ní ještě není loužička...
„Hele El to ses pochcala nebo si tak vzrušená, že máš tak mokrý kalhoty?" zasmála jsem se a ostatní kolem nás co to slyšeli taky.
„Ty seš magor!" řekla El. Se ji nedivím, že nic víc neřekla, měla totiž co dělat se svým rudým obličejem.
„Hele z tebe by se teď dělal dobrej kečup jak si rudá jak rajče, jen tě vymačkat...Julliane zkus ji zmáčknout já jdu najít hranolky." mrkla jsem na El a odešla. Ale samozřejmě že ne pro hranolky, ale něco lepšího, suššího, zelenějšího a moc dobrýho na uvolnění.
„Jdete semnou?" zeptala jsem se když jsem se vrátila zpět k ostatním a mezi prstama jsem ve vzduchu před očima ostatních držela balíček marušky. Naší nejlepší kamarádky.
„Jak se můžeš tak blbě ptát? Jasně, že jdeme!" vytrhne mi Ryan balíček z ruky a už si to pochoduje k posezení na zahradě. „Hej vrať mi to to sem si donesla já ty kreténe!" křičím za ním, ale on musí jít pořád dál. Fajn jak chce.
Rozeběhnu se a skočím tomu idiotovi na záda až málem spadne, ale nějak to vybere a zase se pevně postaví na nohy. Ugh...kolik přezdívek už to má? Kretén, idiot...radši nebudu pokračovat, stejně si je všechny už nepamatuju.
„Hyjé ty herko líná! To si myslíš, že to vyhulíš sám nebo co?!" křičím přes celou zahradu a plácám ho po prdeli, aby se pohnul. Je mi jedno, že na nás každej druhej úchyl kouká. Stejně nemaj co závidět jen tu pomalou herku, na které právě sedím.
Ubalíme se jednoho jointa a střídáme se o něho. Bože to je pocit. Přesně tohle mi chybělo.
„Hej a na nás ste se jako vysrali nebo co?" dojdou k nám i ostatní. Jen pokrčíme rameny a já si od Ryana přeberu brko a potáhnu, pak nabídnu i El, ale ta ho odmítne. No co tak aspoň neubyde.
A v tomto duchu se odehrává zbytek večera. V duchu omamného oparu, lehké mysli, blbých keců a odvážných činů.
Vítejte v mém světě. Ve světě bez rodičů, bez zábran, bez pravidel, která se musí dodržovat.
••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••
OK tak tady máte další díl o ničem ;) votes a koment je samozřejmostí to je vám snad jasný vy lemry :D

Bad GenerationKde žijí příběhy. Začni objevovat