Kapitola 3

240 21 0
                                    

Věnováno Patricies58
Došla jsem až k trhu a přemýšlel a, co jsi koupím. Mezi elfy se obchoduje s penězi, ale protože nejsou nijak extrémně bohatí- převažuje výměnný obchod. Dojdu ke stánku že zeleninou.

,,Chtěla bych 2 kila brambor, 2 cibule, 1 česnek a pytlík rýže." oznámím prodavači, který na mě zaujatě pohlíží.

,,A co mi za to můžeš nabídnout ?"prodavač pozdvihne obočí a já se lišácky usměju. Vybalím z mojí tašky látkové pytlíky se vzácnými bylinkami. Sbírám je a Jen málokdo je dokáže najít a jsou velmi drahé, protože jsou užitečné jak k jídlu, tak i k léčení vážných nemocí. Elfové si to moc dobře uvědomují a bylinkami nikdy nepohrdnou.

,,Dva střední pytlíky za všechnu zeleninu oč si žádám,"smlouvám.

,,Tři střední pytlíky a dostaneš, co chceš."

,,Kompromis- dva střední a jeden malý."

,,Platí." prodavač mi podal zeleninu a já mu za ní dala bylinky.

Dál jsem šla ke stánku s masem. Tam jsem koupila uzenou šunku a vepřové maso.
Pak jsem se zastavila u stánku s látkami, oděvy, kůžemi atd. Prodávala tam stará paní, které věk neubral na kráse. Líp řečeno, vypadala, jako pohádková babička. Nutně jsem si potřebovala koupit něco na zimu, která už se blíží. A zimy tu jsou opravdu chladné. Můj pohled okamžitě upoutaly šaty z teplé kožešiny a dlouhé teplé ponožky až pod kolena a vysoké boty z kvalitní kůže.

,,Chtěla bych tamhlety  šaty  teplé ponožky a tyto boty." ukázala jsem na věci a současně sem vytáhla z tažky pytlíky s bylinkami.

,,Výměnou za bylinky."dodala jsem.

,,Dobrá,"řekla chci za to pět středních pytlíků bylinek. " Řekla.

,,Platí, řekla jsem, vzala jsem si moje věci a už jsem chtěla jít když najednou na mě promluvila :

,,Kde jsi je našla ," zeptala se ,,málokdo dokáže najít tolik vzácných bylinek, snad jen čarodějky byli mistryně v bylinkářství.

Kdyby tak znala pravdu.

,,Maminka mě učila hledat bylinky,"usmála jsem se. Řekla jsem vlastně pravdu a přitom jsem neprozradila svůj původ. Jak dobře zvolená odpověď.

Potom jsem se vrátila k Hope, která na mě už netrpělivě čekala. Věci jsem si urovnala a zmenšila, a chtěla nasednout na Hope a odletět, když v tom jsem za sebou uslyšela kroky.

Poslední ČarodějkaKde žijí příběhy. Začni objevovat