Kapitola 11

222 20 5
                                    

Probudilo mě zaklepání na dveře.

,,Pojď dál El." El vešla do pokoje a sedla si na kraj postele.

,,Je snídaně, ale to není to hlavní. Lucas se ptá, jestli by sis s ním mohla po snídani promluvit."

,,Jasně, to bych mohla."

,,Výborně a mimochodem, vem si jiné šaty."

,,Proč ? mě se líbí."

,,Nehodí se nosit pořád stejné oblečení."

,,Tak dobře, ale pomůžeš mi vybrat."

,,S tím taky počítám." usmála se

Jak to dořekla, vstala jsem z postele a opatrně jsem došla ke skříni. Podívala jsem se dovnitř a zaujaly mě jedny fialové šaty s tenkými ramínky po kolena, poseté malými blyštivými kamínky. Nadšeně jsem je vytáhla že skříně a ukázala je El .

,,Co třeba tyhle ?"

,,Ty se na to moc nehodí." řekla a sama nahlédl a do skříně. Vytáhla hladké červené šaty. Ne, že by nebyly krásné, ale mě se stejně víc líbily ty fialové.

,,Tyhle jsou taky hezké, ale tyhle jsou hezčí."

,,To ano, jsou možná hezčí, ale nejsou pro tuto příležitost. Ty fialové si můžeš vzít na večeři."

,,Dobře." uklidila jsem moje krásné fialové šaty do skříně a oblékla jsem si červené. Vlastně mi moc slušely a já si teď připadala, jako dáma.

,,No vidíš, jak ti sluší."

El mi ještě natočila mé rudé vlasy a mohla jsem vyrazit. Šli jsme s El do jídelny a když chtěla El opět odejít, jak to dělá pokaždé, když mě zavede do jídelny, zastavila jsem se.

,,El, proč vlastně s námi taky nejíš u jednoho stolu."

,,Nemám proč, oni jsou králova rodina a jeho dobří přátelé a já jsem jen obyčejná sloužící."

,,To neříkej, pojď se mnou, alespoň budu mít u sebe někoho, koho tu znám."

,,Ale král se bude zlobit."

,,Tak řeknu, že jsi tu, protože já chci."

,,Dobře, když myslíš, ale jen kvůli tobě."

Vešla jsem do jídelny a El šla říše se zklopenou hlavou za mnou.

,,Sedla jsem si vedle Steva a vedle mě si sedla El."

,,Co tady dělá ta služka ?" zeptal se král spíš zvědavě, než nevlídně.

,,Je to moje kamarádka, jestli tu nemůže být ona, tak tady taky nechci být."

Lidé okolo na mě hleděli, ale mě to bylo jedno. El je moje kamarádka.

,,Dobrá." řekl král. Všichni se zase začali věnovat snídani, či o něčem vášnivě debatovat, ale někteří si jenom něco šepotali, což jsem ignorovala

Když jsme s El dojedla vyšly jsme ven z jídelny, kde na mě už čekal princ, neboli Lucas.








Poslední ČarodějkaKde žijí příběhy. Začni objevovat