Poslední Čarodějka

Vyrážíme

Usínám v posteli den před odjezdem, unavená z dnešního tréninku se zbraněmi. Musela jsem si procvičit boj se zbraněmi a taky obranu kouzly a celkem mi to šlo. Když mě Steve vyzval na souboj v meči, skončil s mečem u krku stejně jako Lucas. Avšak na krále neměl nikdo. Ani kouzla přes něj nešla. Má živel ohně, což je asi nejagresivnější živel a odrazit jej v královském podání dá opravdu zabrat. Porazil mě během patnácti minut. Kdyby to byl ale souboj na život a na smrt, tak bych moc dlouho nepřežila.

Lucas se dnes choval trochu divně. Když jsem bojovala se Stevem, tak mu pomocí svého větru podrazil nohu a on měl co dělat aby se udržel na nohách a zase na mě mrkl a usmál se.

***
Asi o půl šesté ráno mě probudí rozespalá El klepáním na dveře.

,,Dále."spíš zívnu než promluvím.

,,Vyskočily z postele a rychle se nasnídej, za půl hodiny vyrážíme !"

,,Cože ?!"tak to byla pěkně ledová ranní sprška. Rychle jsem se nasnídala, převlékla jsem si předem nachystané oblečení, vzala jsem batoh a šli jsme to s El "naložit" Hope na záda.
A pět tři minuty před výjezdem jsme už seděly Hope na zádech a sledovaly opozdilce, jak se rychle snaží dohnat ztracený čas.

V konečné fázi vypadala naše "sestava" asi takhle :

Vojáci. Vojáci. Vojáci
Král a jeho družina
Vojáci. Vojáci
několik vozů se zásobami jídla, zbroje atd.
Vojáci. Vojáci
Vojáci Vojáci. Vojáci

A nahoře nad královskou družinou jsem z přesně v takové výšce abych byla ve spojení s nimi a zároveň viděla do dálky leťela já s El na hřbetě Hope.

Povinně přečíst !

Tak jo, trochu kratší kapča ale zato o to zajímavější a všech čtenářů tohoto příběhu se ptám :

Mám tam přidat trochu romantiky ?
ANO
NE
Pište povinně do komentářů. Nebudu vydávat dál, dokud nezískám alespoň dvě odpovědi, protože nevím, jaké mám psát pokračování a nechává tentokrát vás, mojí čtenáři rozhodnout.