Kapitola 10

172 17 0
                                    

Probudila jsem se kupodivu až večer, ale zato vyspaná do růžova.
Pokusila jsem se vstát....Bingo ! Hurá! Už můžu alespoň trošku chodit i když to bolí. Oblékla jsem si šaty a vydala jsem se pomalým krokem vstříc jídelně.
Jenomže jsem zjistila, že si nepamatuju cestu. Naštěstí jsem potkala El, která mě dovedla až k jídelně a pak odešla. Pomalu jsem odkulhala k volnému místu tentokrát vedle Steva.

,,Tak co zlomená noha ?" zeptal se Steve.

,,Hojí se rychleji, kvůli tomu, že jsem celý den prospala- spánek je mocný pomocník."

Dojedla jsem večeři a El, jenž na mě už čekala mě odvedla do pokoje.

Popřála mi dobrou noc a odešla. Asi víte, co jsem udělala já......

Poslední ČarodějkaKde žijí příběhy. Začni objevovat