Poslední Čarodějka

Kapitola 8

Ráno jsem se vzbudila v sedm ráno a dala jsem si tání koupel. Oblékla jsem si zase ty krásné šaty a rozhodla jsem se, že půjdu prozkoumat hrad.

Potichu jsem vešla do chodby a lehce zavřela dveře, abych nikoho nevzbudila. Protože nám boty na malém pořádku, tak se mi trochu špatně chodí, ale El říkala, že si zvyknu.
Najednou jsem zaslechla kroky. Něco mi říkalo, že bych tady asi v tuto dobu neměla být. Rozběhla jsem se teda po schodech dolů směrem k mému pokoji, ale nejednou jsem zakopla u třetího schodu z 10 a svalila jsem se na zem. Nemohla jsem se zvednout, asi jsem si zlomila nohu.
A kroky se ozývají už téměř pár metrů před schody.
Kroky najednou ustaly a já se ohlédla.
Za mnou stál elf, asi o 2 roky starší, než já s vyrýsovanou postavou, hnědými vlasy a teď i svraštěným čelem.

,,Není ti nic ?" zeptal se.

,,Asi mám něco s nohou." elf ke mně přistoupil, dřepl si a vyzvedl mě do náručí. Odnesl mě až do mého pokoje a položil mě na postel.

,,Mám jít pro lékaře ?"

,,Není třeba."

,,Nemůžu tě tady jenom tak nechat."

,,Za chvíli pro mě přijde El, určitě mi pomůže."

,,Dobře, počkáme na El. Ty jsi Vanessa, že ?"

,,Jo a ty ?"

,,Jsem Lucasův mladší bratr Steve."

,,Lucašův ?...."

,,Ano, on tě prý sem přivedl."

,,Aha, jenom jsem nevěděla, že se jmenuje Lucas." usmála jsem se.

Ozvalo se zaťukání na dveře.