Poslední Čarodějka

Přípravy

Ahoj všichni, rozhodla jsem se že kapitoly budu přidávat až budu mít u té předchozí alespoň tři votes, abych věděla, jestli to někoho zajímá.😉

Vevnitř jsme zjistili, že jsme propásli svačinu, což je mi celkem jedno, hlavně že za chvíli bude oběd, jelikož nám oběma z toho výletu vyhládlo.
Tentokrát jsem si že skříně vytáhla krásné šaty s květinami. Vyčesala jsem si vlasy do drdolu a šla jsem na oběd. El se mnou jít bohužel nemohla, protože měla dost práce.
Právě procházím chodbami a snažím se dostat do jídelny. Bingo ! Sednu si na svoje obvyklé místo a nějaká služka mi přinese jídlo. Výtečné,jako vždy. Tentokrát už mi nikdo nevěnuje žádnou zvláštní pozornost a já se dám s chutí a hlavně hladem do jídla.

Po obědě poděkuji za oběd a chci se vrátit do pokoje, když v tom mě zadržel Steven.

,,Můj otec ti vzkazuje, že se máš i s Hope připravit na cestu, vyrazíme pozítří brzy ráno. Zbraně si vybereš hned teď, pojď za mnou."

Steve se vydal na opačnou stranu, než je chodba vedoucí do mého pokoje. Steve je vlastně moc hezký, zajímavé je že jsem si toho všimla až teď. Hnědé vlasy, vypracovaná postava, zelené oči, opak Lucase, blonďáka s modrýma očima. Ale hezcí jsou oba.
Nejspíš jsem na lásku začala myslet až, když jsem alespoň z části vyřešila své problémy.

Došly jsme do místnosti plné zbraní. Tolik jsem jich v životě neviděla.

,,Wow."na nic víc jsem se nezmohla

,,Taky jsem to tady obdivoval, když jsem sem vstoupil poprvé."usmál se

Vzala jsem si luk, pár vrhacích nožů, ostrou dýku , kterou si dám za opasek a ještě jednu, kterou si schovám na tajné místo, abych se mohla bránita osvobodit, kdyby bylo nejhůř.
Meč, jsem měla svůj, ukovaný na míru pro mě s magickými kameny vsazenými do něj. Lehký a drobný a přesto velmi ostrý a hlavně velmi nebezpečný.

,,Zajímavý výběr."usmál se

,,Děkuji."oplatila jsem mu jeho úsměv

Dál jsme šli mlčky, jen před pokojem se mě zeptal :
,,Noha je už v pořádku ?"

,,Ani jizvička."usmála jsem se a zalezla jsem do pokoje.

Mojí tašku jsem přeměnila na batoh s velkými kapsami a uložila si do něj pečlivě poskládané oblečení jak moje, tak několik věcí od nich a doplnila mými věcmi.

Zrovna když jsem si připravovala bylinkové mastičky do zásoby, které mi chyběly, ozvalo se zaklepání.

,,Pojď dál."nevím proč El vůbec pořád ještě klepá.

,,Tak se jdu podívat jak ti to jde."

To ale nebyl hlas Beth, ale hlas Lucase.

,,Jak vidím tak se rozhodně nenudíš."usmál se. Ten jeho úsměv byl doslova k sežrání.

,,Proč si dnes zmeškala svačinku, podávaly se zmrzlinové poháry. Ale neboj, Steve ti jeden zamluvil a máš ho v chladu, tak na něj nezapomeň."mrkl na mě a odešel. Lucas na mě mrkl ?
On mě snad balí nebo co ? A je to od Stevena moc hezké.

Asi půl minuty na to vešla El.

,,Ty už jsi zbalená ?!"vypískla

,,Už asi půl hodiny. Po tom dlouhém nonstop cestování už mám v rychlém zbalení věcí praxi."usmála jsem se, ,,A ty ?"

,,Já už jsem v polovině balení."

,,A nechceš pomoct, stejně nemám co dělat." řekla jsem zrovna po tom, co jsem uzavřela poslední mastičku

,,Jo, jestli ti to nevadí."její vděčný výraz mě potěšil

,,Vůbec ne, po dlouhé době budu balit zase věci na cestu někomu jinému, než mě."

Zjistila jsem že má pokoj podobný mě, hned na druhé straně chodby. Když že skříně vytáhla obrovitou tašku na kolečkách, mám pocit že říkala že se tomu říká kufr, myslela jsem, že mě klepne. Jak to chce vláčet tak dlouho ?

,,No, je to moc hezká věc a určitě je fajn, ale pro tuto cestu je hodně nepraktická. A taky zbytečně moc velká, nebude se ti chtít to tahat, uvidíš."

,,Dobře a co bych si podle tebe měla vzít ?"

,,Něco na způsob batohu."

El vytáhla že skříně velký zelený batoh (kroksnu-nevim jak se to píše :-)).

,,Perfektní."

Postupně jsme se formou malých kompromisů dopracovali do konečné fáze- co si opravdu El vezme.

Zrovna byl čas na večeři.