V lásce je dovoleno všechno

Kapitola 6-Sen

Draco

Probudil jsem se vedle ní. Pořád ještě spala a tiše při tom podřimovala.

Byla kouzelná.

Nemohl jsem od ní odtrhnout oči. Měla založené ruce na prsou a třásla se zimou. Chtěl jsem ji zakrýt, ale jen jsem se zvedl tak jsem ucítil palčivou bolest pod srdcem a vyjekl jsem bolestí.

Hermiona otevřela oči a zmateně se rozhlížela kolem dokud svým pohledem neskončila na mě. Její oči se pomalu vpíjeli do těch mých a já zapomněl na tu bolest... Pousmála se a já jí úsměv vřele oplatil.

Najednou jako by se probudila z transu a podala nějakou mast která ležela na stolku. Sedla si ke mě bokem na okraj pohovky, natáhla ke mě ruku, rozepla mi košili a já na ní povytáhl obočí. Jenom se zasmála a pak tiše řekla.

,,Ne, ani na to nemysli."

Musel jsem se taky zasmát, ale můj smích ihned vystřídalo bolestné vzdychnutí. Hermiona už neváhala a sundala mi košili. Potom vzala mast a opatrně mi s ní natřela celou ránu. Pocítil jsem příjemný chlad na místě které bylo doteď jako v jednom ohni a neustále bolelo. Ani jsem se nesnažil zakrýt úlevu. Herm se na mě jenom letmo usmála a podívala se na moji nohu.

Kdybyste porovnali krvácející a roztrhanou nohu ze včerejška a jizvu až ke koleni po dnešním ránu tak by jste mi neuvěřili že je to jedna a ta samá. Nohu mi taktéž namazalo mastičkou a já pocítil, jako by ze mně spadlo nemalé břemeno.

Herm mě zakryla a došla do jiné místnosti. Asi do kuchyně protože po chvilce donesla horký čaj a položila mi ho na stolek.

,,Měl by sis ještě zdřímnout,je teprve 5 ráno."

Ani mi to nemusela říkat dvakrát a já začal přivírat víčka když se najednou Mia naklonila a políbila mě na čelo.

,,Sladké sny Draco..."

Zabrumlala a odešla. Hned potom jsem se vydal na dalekou cestu snů.

Hermiona

Když Draco usnul tak jsem o něm musela neustále přemýšlet.

Proč se o něj tak starám a proč jsem mu dala pusu na čelo?!

Vzpamatovala jsem se a šla si lehnout do ložnice. Bolela mě záda z mojí pohovky, takže jak jsem si lehla tak jsem i usnula.

Když jsem se probudila bylo po deváté hodině ranní. Sešla jsem po schodech dolů a zamířila do obýváku.
Draco pořád spal. Jeho vlasy mu lezly do očí a nepřítomně při tom podřimoval.

Je okouzlující...NE! Je to Draco tak už se vzpamatuje Hermiono!
Podívám se na něj a půjdu si dát čaj, musím se uklidnit.

Poslechla jsem svoji hlavu a šla si pro čaj. S čajem v ruce jsem šla do mojí 'malé' knihovny. Vzala jsem si knihu o lektvarech a šla si sednout vedle Draca. Pořád tam jen nepřítomně ležel a sem tam zaskučel.

Chudák....Ale může si za to sám...Jo přesně tak...

Přestala jsem myslet na Draca a radši jsem si začala číst Lektvary pro zkušené.