I just couldn't [CZ]

*11*

A stejně jako se ztratil ten den, kdy jsem si mylně nalhávala, jaký šťastný konec mě s tebou čeká. Jak ti skočím do náruče, když mi řekneš, že i tys mě celou tu dobu nespustil z očí, že ses jenom bál stejně jako já, že mě máš rád a už nikdy mě nepustíš... tak stejně rychle zmizela i má odvaha. Znovu jsem to byla já. Sama za sebe jsem se cítila až trapně, jak bláhová jsem byla, protože nebyla šance, aby se něco takového stalo.Byla jsem snílek, co žije v oblacích stejně jako jeho sny. Byl jsi můj sen, který se nikdy nesplní. Tohle jsem brala jako realitu. Poprvé jsem zakusila tu tvrdost a nahořklou chuť, protože mi uštědřila solidní kopanec do břicha, a proto jsem si na sebe složitě navlékala šálu, aby mi nikde nepadala. Venku nesněžilo, ale zima byla. Vyrazila jsem ke dveřím školy, které jsem bez rozmýšlení otevřela, přestože vyučování ani nezačalo, jenže v nich jsi právě stál ty. Můj sen.