The Best Of Both Friends♥

•46• I'm innocent!

*Valerie*

"Dobrý den, posaďte se, prosím." pokynula soudkyně a jako první si sedla, hned po ní ostatní.

V tu dobu mi naskočila husí kůže. "Vážně jsem u soudu? A ještě kvůli mé  nejlepší kamarádce, která mě nahlásila kvůli tomu, že jsem se vyspala s klukem, který se k nám celou tu dobu choval jako k děvkám? Vážně?" myšlenky se mi motaly hlavou a já se nedokázala soustředit.

"Soud zahajuje jednání v právní věci návrhu o vydání žaloby vykradení fast-foodu na návrh navrhovatelky Chloe McCarter proti odpůrkyni Valerii O'Brien. Před jednáním se soud pokusil o smír účastníků jednání, ke kterému ovšem nedošlo. Nadále konstatuji, že na jednání jsou přítomeni oba účastníci jednání i se svými právními zástupci, které jim přidělil soud." začala svůj velký proslov soudkyně a mě se udělalo nějak špatně. Stres. Už je tady. Výborně.

"Slečno O'Brien, je Vám něco?" starala se o mě soudkyně.

"Ne, vše v pořádku." mávla jsem rukou a hodila zabijácký pohled na Chloe, která seděla naproti mě za oblým stolem se svou matkou, jelikož nebyla ještě plnoletá, a s jejich advokátkou.

"Slečno McCarter, postavte se, prosím." soudkyně odvrátila pohled na Chloe a Chloe tak udělala.

"Zvládnete vypovídat?" ujistila se ještě jednou soudkyně, Chloe pouze kývla. Protočila jsem očima a napila se obyčejné vody, která ležela na našem stole.

"Trváte na svém návrhu, tak, jak jste řekla policejní službě i soudu, nebo ho chce nějak doplnit?" podala první otázku. "Nechci ho doplnit, trvám na tom." falešně se usmála Chloe.

"Děkuji, můžete se posadit." pokynula soudkyně a odvrátila pohled na mě: "Paní odpůrkyně, postavte se. Jaké je Vaše stanovisko k návrhu?" 

"Co je to za debilní otázku? Rozhodně nesouhlasím! Nic jsem neudělala!" začala jsem křičet.

"Budu Vás muset napomenout, abyste nepoužívala žádné vulgarismy, nebo Vám hrozí pokuta ve výši uvedenou v zákoníku. A uklidněte se." napomenula mě a já dostala rozum.

-

Pak začaly další a další kecy. 

-

"Ano, udělala to Valerie. Se vším se mi ještě tu noc svěřila. Bylo to od ní neohleduplné, zaslouží si trest." řekla klidným hlasem Chloe. Nevěřícně jsem se na ni podívala. 

"Cože?" šeptla jsem a chtělo se mi brečet. 

"Chloe! To snad není pravda! Jenom kvůli tomu, že jsem šukala s klukem, který nás obě využíval?! Prober se! Řekni pravdu!" se slzami v očích jsem jí řekla a ona se na mě na chvíli podívala. Viděla jsem v jejích očích trochu soucitu. 

"To snad není pravda." zakroutila jsem hlavou a napila se vody.

"Slečno O'Brien, už jednou jsem Vás napomínala, abyste nepoužívala vulgarismy!" opět mě soudkyně napomenula.

"O jakou pravdu jde?" zeptala se soudkyně Chloe, která následně na to odpověděla: "O ničem nevím, jen že to byla ona." pak se posadila.

Dostala jsem hodně otázek od jejího právního zástupce, pak moje právní zástupkyně kladla jí a její matce otázky. Pořád jim to do sebe nezapadalo. Musím to říct. Nebo.. Dokážu jí odpustit, vezmu tu vinu všechno na sebe. Řeknu, že jsem to byla já, jen já. Pak jsem se svěřila Chloe. Půjdu si to odsedět i za ni. Aspoň uvidí, jaká jsem kamarádka. A řeknu i to, že mě znásilnil ten černý kretén McCarter ve sprchách před tímhle stupidním jednáním.

"Slečno O'Brien, přiznáváte se k tomu, že jste loupež provedla sama, bez žádné pomoci?" vážně se na mě soudkyně podívala. Všechny pohledy najednou padly na mě, i ten Chloein. 

Panebože, co teď? Co mám říct? První jsem si utřela slzy, zhluboka se nadechla a chtěla mluvit, ale v tu chvíli to nešlo, nevěděla jsem, co říct.

Budu taky mrcha! Ne, nebudu! Jaká mrcha, když řeknu pravdu? Jo, prostě jen řeknu čistou pravdu. Naposledy jsem se podívala na tu nevinnou Chloe, která mě úplně v duchu prosila, abych ji taky neudala. Falešně jsem se na ní usmála a podívala se na soudkyni.

"Paní soudkyně, chci říct, že.. Že, .. Řeknu jen a jen čistou pravdu. Chloe Vám v jedné velmi důležité věci lhala- ona.. Ona rozhodně není nevinná!" uslyšela jsem zvuk vyděšení ostatních účastníků jednání. Chloe se na mě zamračeně podívala a začala nesouhlasně kývat hlavou, dokonce jsem i viděla, že jí jedna malá kapička slzy spadla na její černé šaty. Pak jsem mohla pokračovat: "Ano, je to tak! Sice jsem to všechno vymyslela já, ale Chloe se ten nápad hrozně líbil, tak to udělala se mnou. Jsme v tom společně. Je to spolupachatelka. Myslíte, že kdyby mi nepomohla, tak bych ji nechala bydlet v překrásném bytě v Las Vegas? Samozřejmě, že ne. To už něco napovídá, celou tu dobu mi pomáhala! Pak jsme si tam našli kamaráda, ona se na do něj hned zamilovala, ale to i já! Měla jsem s ním poměr a Chloe nás načapala, byla tak rozzuřená, že mě hned šla nahlásit, ale vůbec neuvažovala, že se dojde i na to, že to byla ona. Nevím, na co v tu dobu myslela. Je hrozně lehkomyslná, víte. Pak jsem si uvědomila, že nás Chris, ten kluk, se kterým jsme obě měly poměr, využíval. Sice se k nám i nadále choval hezky, ale už je pryč. Je to zmetek- tohle není sprosté slovo!" vztyčila jsem ukazováček a zasmála se.

V tu dobu Chloeininé matce spadla brada. Měla tak moc otevřenou pusu, že by se jím tam vešlo i to černé péro, se kterým mě McCarter znásilnil. Hajzl. Ale .. ne, jeho nenahlásím, je to zmetek, ale.. Ne. Prostě ho nahlašovat nebudu.

"Slečno McCarter, je tohle všechno pravda?" zeptala se soudkyně Chloe. Postavila se, ruce se jí třepaly, chtělo se jí brečet. To má za to, mrcha. "No, já.." hlas se jí klepal hrozně moc.

"Do toho, kamarádko, přiznej se! Už to nevrátíš zpátky." šeptla jsem, jsem si jistá, že to slyšela. S úsměvem a pořádnou hrdostí ze mě jsem se na ní dívala. Byla v tu dobu tak chatrná. Kdyby se jí člověk dotkl, hned by spadla na zem.

"Ano,." vzdychla, ale v tu dobu se z ní spustil pořádný pláč, její matka taky vstala, aby ji obejmula, pak si společně sedly.

"Je mi to tak moc líto! Omlouvám se! Valerie, slyšíš? Promiň mi to." snažila se snad o nějakou stupidní omluvu. Vůbec to nechápe. Vůbec nechápe, že teď několik let neuvidíme okolní svět.

"Tak je vyjednáno- ............................................................................." soudkyně říkala nějaké ty zákoníky a všechno, pak nám sdělila: "Slečna Valerie O'Brien a Chloe McCarter jsou zatčeny z loupeže jednoho nejmenovaného fast-foodu v New Orleans. Trest odnětí svobody bude ve výši 6 let, nehledě na nezletilou Chloe McCarter. Děvčata budou mít celou tu dobu společnou celu. Děkuji vám za přítomnost, na shledanou." rozloučila se soudkyně a na její odchod všichni vstali.

Hned k nám přišli policisté a dali nám železné, těžké pouta. Nenechali nás ani se rozloučit s rodiči, hned nás odvezli policejním autem do vězení v San Franciscu Alcatraz. Byla jsem aspoň kapku ráda, že je to v mým rodným městě. 

_________________________________________________________

- Happy New Year! :)

- Nechci tady rozebírat, proč jsem nepsala, takže.. Happy New Year! :)

- Doufám, že se vám tahle část líbila. Od začátku příběhu jsem se na tohle těšila a teď to tady máte. Luf ya.